0:00
0:00
Audit Jana Macháčka26. 4. 20132 minuty

Evropské střepiny

Astronaut

Řecká vláda bude po Německu žádat válečné reparace za události druhé světové války. Potvrdil to ve středu řecký ministr zahraničních věcí Dimitris Avramopoulos. Řecké ministerstvo připravilo potřebné dokumenty a rozhoduje se o formě. Řecko prý bude žádat zhruba 162 miliard eur, polovinu svého veřejného dluhu. Wall Street Journal upozorňuje, že to asi příliš úspěšná snaha nebude. Lze spíše očekávat nekonečnou právní bitvu. Řecká vláda je ale pod tvrdým tlakem opozice a musí konat.

↓ INZERCE

Před časem jsem na tomto místě informoval o nedávném projevu George Sorose ve Frankfurtu, kde vyzval Němce, aby buď akceptovali společné evropské dluhopisy, nebo z eurozóny odešli.

Reagoval na to šéf německého Ifo institutu Hans-Werner Sinn, který ve sloupku pro Project Syndicate píše, že si americký miliardář zahrává s ohněm, a upozorňuje na vznik nové německé politické strany, která prosazuje přesně toto. Navíc se Sinn domnívá, že by většina Němců z eurozóny odešla, kdyby dostala tuto otázka k rozhodnutí v referendu. Podle německého ekonoma je největším problémem konkurenceschopnost a odpouštění dluhů – což je podle něj vlastně totéž jako společný evropský eurodluhopis – by pouze prohloubilo problém.

Pro obnovení konkurenceschopnosti potřebují jižní státy snížit cenu zboží a práce a severní státy potřebují akceptovat vyšší inflaci. Relativní ceny na severu Evropy prý ale porostou jen tak, že severské státy budou investovat svůj kapitál doma, místo toho aby jim byl veřejně eskortován na jih skrze kreditní garance financované daňovými poplatníky.

Richard Portes si na debatě v Dublinu stěžoval na německý konsenzus, který vše svádí na slabou konkurenceschopnost jihu Evropy. Exportní schopnost jižních států se tolik nezhoršila a španělský a portugalský export od roku 2010 dokonce vzrostl o 10 procent.
Problémy vznikly zavedením eura a finanční deregulací. Jsme pouze svědky fiskálních důsledků bankovní krize: tíha se přenesla od věřitelů na daňové poplatníky v postižených zemích.

Simultánní odpákovávání veřejného a soukromého sektoru není možné bez přebytku běžného účtu platební bilance. Státy eurozóny s přebytkem platební bilance musejí zkrátka více utrácet a euro jako měna musí oslabit svůj kurz.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články