0:00
0:00
Audit Jana Macháčka2. 12. 20113 minuty

Eurostřepy

Astronaut

Tento týden jako by někdo potemnělý svět finančních trhů polil živou vodou: akciové trhy rostou a skoro všichni doufají, že by se snad euro rozpadat nemuselo.

Jaké má ta náhlá euforie příčiny? Lze se pokusit o rozumné vysvětlení, což je sice protimluv, protože trhy dvakrát racionální nejsou, ale přece. Tou první je fenomén, kterému se říká únava z dlouhé série špatných zpráv či poklesů. Prostě té deprese mají všichni – tedy i obchodníci – plné zuby. Podívají se z okna, zrovna třeba svítí slunce, a přijde na ně záchvěv jakési víry, že to snad všechno dobře dopadne. A nákaza se rozšíří na ostatní.

↓ INZERCE

Důvodem číslo dvě je koordinovaná akce důležitých centrálních bank světa (kromě Evropské centrální banky) spočívající v masivní infuzi likvidity do světového finančního a bankovního systému. Samozřejmě že to pocítí i evropské akciové trhy a banky. Obchodníci patrně doufají, že tato akce centrálních bank nějakým způsobem předchází koordinované akci eurozóny.

Kromě toho je tady víra v to, že tentokrát (pokolikáté už?) se evropští lídři opravdu dohodnou. Myslí si to například Philip Stephens z Financial Times. Uvidíme – zklamáni jsme byli již tolikrát.

Nakonec jde i o to, že americká ekonomika vcelku slušně roste (bez obav z dramatických důsledků eurokrize by jistě rostla mnohem rychleji).

Jaká by měla být konstrukce dohody o záchraně eurozóny? Proslýchá se, že by měla vypadat asi takto:

1. Státy Evropské unie se dohodnou na rychlé změně evropských smluv: více kontroly rozpočtů, více automatických sankcí. 2. Centrální banky států, které nejsou postiženy dluhovou krizí (resp. jednotlivé centrální banky coby akcionáři ECB), poskytnou půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu a ten tyto zdroje použije k sanaci a řízení reforem států na periferii. 3. Teprve poté, co bude dosaženo dohody o změnách smluv na summitu, vstoupí do hry ECB. Její předseda Mario Draghi prohlásil ve čtvrtek v Evropském parlamentu doslova, že „další kroky budou následovat, ale načasování je důležité“.

S aktivitou ECB je prý srozuměna i kancléřka Merkelová. Důležité je, zda bude jednání ECB dostatečně rozhodné a sebevědomé. Lze totiž očekávat, že jakoukoli váhavost trhy nepřijmou.

Z čeho člověka jímá děs, je, že projev předsedy ECB v Evropském parlamentu si přišlo poslechnout jen třicet europoslanců ze 736. Naopak v houšti zpráv člověka potěší, že v Řecku se demonstrovalo, ale bez jediné násilnosti.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články