Co udělá Západ, když Rusko vyvolá v Pobaltí maskirovku

V souvislosti s posledním summitem NATO a vývojem na Ukrajině se znovu v médiích objevily úvahy na téma „článek pět“ atlantické vojenské aliance, který přesně definuje společné ručení a případnou kolektivní akci v případě napadení člena aliance, v případě útoku na teritoriální integritu jakéhokoli člena NATO.

Rusko v posledních letech a měsících obsadilo část Gruzie, anektovalo Krym, vyvolalo a vojensky podpořilo povstání na východě Ukrajiny. Legitimní otázka pochopitelně je, kdo tedy jaksi bude ten příští na řadě. Samozřejmě každého napadne třeba Moldávie, která v NATO není.

Pak se ovšem logicky nabízejí relativně malé baltské státy. Byly součástí SSSR, mají početnou ruskou menšinu, historie kolaborace s Němci během druhé světové války Rusům umožní vytáhnout případně z šuplíku zaprášenou antifašistickou rétoriku, podobně jako v případě Ukrajiny. Na příkladu Ukrajiny si mohl Putin ověřit, že to na obyčejné Rusy stále ještě zabírá. Všechny baltské státy ale jsou od roku 2004 součástí obranné aliance NATO.

Při nedávné návštěvě Pobaltí ujistil americký prezident tamější státy, že je NATO bude bránit. Rusko mezitím vystrčilo tykadlo v podobě unesení a zavlečení estonského důstojníka. 

Vezmeme-li v úvahu prosté počty a vojenský hardware, je to vlastně docela jednoduché. Pobaltské státy jsou samy o sobě vojensky zcela slaboučké. Disponují několika zastaralými tanky a ani jedním vlastním tryskáčem schopným frontového nasazení. Větší země NATO – včetně České republiky – patrolují na obloze nad Pobaltím.

NATO však může přispěchat rychle na pomoc. V Itálii sídlí americká 173. letecká brigáda, která může být okamžitě v pohotovosti. Aliance disponuje silou rychlé reakce, která dokáže přemístit 14 000 vojáků během pěti dní. Na summitu ve Walesu bylo rozhodnuto o zkrácení této doby na dva dny a posílení o další 4000 vojáků. USA mají v Evropě 67 000 vojáků a 216 letadel. Amerika regulérně trénuje co nejrychlejší přesun vojsk z USA do Evropy.

Během několika dnů dokáže NATO přesunout do Pobaltí tisíce vojáků a stovky letadel. Během týdnů a měsíců sta tisíce vojáků a tisíce letadel, mnohem více, než na co by se kdy zmohlo Rusko.

Převaha NATO se zdá být jasná a Rusko se s ní patrně nebude chtít otevřeně konfrontovat. Hlavní pochybnost je politická. Otázka je, jak by se Západ postavil k tomu, kdyby Rusko vyvolalo v Pobaltí hybridní válku neboli právě v poslední době osvědčenou „maskirovku“. Ta by nejprve spočívala ve vyvolání vnitřní destabilizace skrze aktivizaci agentů uvnitř ruské menšiny a vzájemné postupné proplétání „místních povstalců“, neoznačených vojáků, humanitárních konvojů, rafinované dezinformace a kdovíčeho ještě.

Kromě toho, že NATO musí posílit obranu zemí sousedících s Ruskem, musí si připravit především jasný manuál, podle něhož bude zřejmé, že takzvaná maskirovka čili hybridní válka bude chápána jako jasná teritoriální agrese podle článku pět NATO. Ruským cílem do budoucna je vzbudit v západních politicích pochybnosti o tom, co je a není klasická agrese.

Zkouška proběhla na Ukrajině, výsledek je zatím nerozhodný či smíšený. Teď si Rusko asi chvíli odpočine, protože všechny tyhle legrace také něco stojí, ale časem to může začít zkoušet vůči členskému státu NATO.

Přečteno v úterý v Českém rozhlase Plus.

…

Malý dodatek: Typickým příkladem politického zmatení členské země NATO ohledně ruské maskirovky je tvrzení českého prezidenta Zemana na summitu NATO, že na východě Ukrajiny nejsou žádní ruští vojáci, a prohlášení hradního experta na zahraniční politiku Hynka Kmoníčka o tom, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nikdy nelže. Zeman se vyjadřuje přesně podle ruského předem připraveného scénáře, který počítá s tím, že se na Západě bude dlouze politicky diskutovat o tom, co je a není „ruské invazní vojsko“.