0:00
0:00
Audit Jana Macháčka7. 8. 20093 minuty

České zpoždění a lišáci

Astronaut
Jan Macháček Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

ČNB snížila úrokové sazby na historicky nejnižší úroveň 1,25 procenta. V bankovní radě se hlasovalo 7:0, to znamená  jednohlasně. Ono se také není čemu divit. Ceny stagnují, propad hospodářství je prudší než centrální banka čekala a prognózovala, přestože ČNB počítá letos s nižším propadem (-3,8 procenta) než ministerstvo financí (-4,3 procenta). V Německu (nikoli všude v eurozóně) již druhé čtvrtletí za sebou ceny klesají. A Německo je náš největší obchodní partner a česká ekonomika do značné míry chová jako další německý spolkový stát (rozdíl je jen v mírném zpoždění některých jevů a tendencí). Pokles cen (tedy deflace) se brzy může přenést i k nám.

↓ INZERCE

Do západní Evropy přišla většina neblahých tendencí z Ameriky se zpožděním. A do České republiky zase vše přichází se zpožděním oproti západní Evropě. V době, kdy se vloni v září svět bál roztání (melt down) finančního systému, Češi se bušili v prsa a tvrdili, že porostou o pět procent. V době, kdy na konci loňského roku začala americká centrální banka (Fed) nestandardní měnovou politiku v podobě kvantitativního uvolnění měnové zásoby (nákup dluhopisů a cenných papírů nejrůznější kvality, tedy tištění peněz), tvrdila Evropská centrální banka (ECB), že stačí snižování sazeb a k podobnému kroku vůbec nesáhne. A česká centrální banka tehdy ještě váhala s rychlým snižováním sazeb. Nyní ECB již některé nestadardní instrumenty používá, ČNB zatím jen zrychluje snižování sazeb.

Guvernér Zdeněk Tůma včera řekl, že sazby lze snížit na nulu. To je sice pravda, ale po snížení sazeb na nulu, může přijít ještě nákup státních dluhopisů a tištění peněz. Vyhneme se tomu? Možná ano, pokud v Německu opravdu začne brzy oživení. Pak je možné, že Česká republika díky efektu zpoždění bude moci vynechat jednu riskantní fázi měnové politiky. Budeme pak vypadat jako lišáci. Jenže to je otázka: v Německu klesají ceny, tamější banky jsou v problémech, ale hlavně tamější vláda neví, co si počít s neochotou bank půjčovat.

V případě České republiky je zajímavé, že komerční banky na úrokovou politiku centrální banky nereagují. Úroky pro „reálnou ekonomiku“ zůstávají vysoké, protože jsou také vyjádřením hodnocení rizikovosti, jak jednotlivých klientů, tak klientely jako celku. Naše komerční banky jsou vlastněny majiteli z ciziny a o objemu úvěrů a jejich ceně se rozhoduje v mateřských firmách, které si české centrální banky moc nevšímají.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články