Velezrádce Klaus?
Prezidentu Klausovi hrozí žaloba za velezradu. Jestli bude dál otálet s podpisem Lisabonské smlouvy, chce ji na něj podat místopředsedkyně senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). Hned jak tahle informace vylezla na povrch, začala média spekulovat, zda se prezident nepodepsáním Lisabonské smlouvy (poté, co ji většinou schválily obě komory Parlamentu) skutečně velezrady dopouští či ne. Vyznat se v tom je důležité, pro teď to ale nechme stranou a zkusme analyzovat politiku obou aktérů.
Prezident Klaus nikde neřekl, že Lisabonskou smlouvu nepodepíše. Když ji minulý týden ratifikoval většinou Senát (a před tím i Poslanecká sněmovna), prohlásil, že dokument je pro tuto chvíli „mrtvý“. Spojení „pro tuto chvíli“ je podstatný detail. Prezident ví, že smlouvu, kterou dlouhodobě kritizuje, dosud neratifikovalo Irsko, s podpisem podobně jako on otálí i polská hlava státu. Vedle toho teď šéf britských konzervativců Cammeron řekl, že pokud vyhraje volby, dá občanům Lisabon posoudit v referendu (kde by zřejmě podle výzkumů veřejného mínění neprošel).
Jinými slovy, Václav Klaus ví, že přijetí Lisabonu a jeho vstoupení v platnost v celé Evropě není zdaleka rozhodnutá věc. A proto napíná strunu jak to jde. Nechce totiž svým podpisem vytvářet klima, v kterém by síly odpůrců ztrácely. Kdyby totiž teď Lisabon podepsal, dostal by tím další kritiky smlouvy pod tlak: „Podívejte, i Václav Klaus už smlouvu ratifikoval, udělejte totéž,“ znělo by jistě z celé Evropy.
Svoji politiku sleduje samozřejmě i senátorka Gajdůšková. Vyhrožováním velezradou jde i ona na hranu možného. Vytváří tím na prezidenta tlak, aby smlouvu co nejdřív podepsal. Ví, že hlava státu na hrozbu velezrady bude hodně slyšet. Přece nechce do českých dějin vstoupit jako první prezident, který byl obžalován za velezradu své země (hájením jejíž zájmů se tak rád a často ohání) a případně byl svého mandátu skutečně zbaven.
A teď to klíčové. Má žaloba Gajdůškové šanci na úspěch? Podle jednoho z autorů ústavy Vojtěcha Cepla spíše ne. Gajdůšková by musela prokázat, že Klausova protilisabonská politika směřuje „proti celistvosti republiky“ nebo „proti jejímu demokratickému řádu“. A to by musela doložit řadou neprůstřelných argumentů a důkazů. Jestli je senátorka má, nevíme. Zatím je totiž nesdělila. A právě o to tady zřejmě jde. Případná „velezrádná žaloba“ není dnes na pořadu dne. Dnes se především hraje o to, kdo z obou aktérů (respektive jejich táborů) má pevnější nervy a různými prostředky dosáhne svého cíle.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
