Kůrovec jako strašák
V těchto dnech jsme svědky dalšího pokračování seriálu, ve kterém hraje hlavní roli kůrovec. Tentokrát debatu rozvířil jihočeský hejtman Jiří Zimola, který v souvislosti s tímto škůdcem na Šumavě mluvil o pandemii a pohrozil vyhlášením stavu nebezpečí. Současný ministr životního prostředí Ladislav Miko i jeho předchůdci v úřadě to označili za jednoznačnou politizaci.
Invazi kůrovce je možno řešit dvěma způsoby: ponechat les, ať si poradí sám, nebo zasáhnout pomocí těžební techniky. Obě cesty našly v Česku své příznivce, bohužel oba tábory sedí v klíčových pozicích a zbývá jen doufat, že o budoucnosti Šumavy nerozhodne nakonec ten, kdo se dokáže důrazněji prosadit.
Bezzásahový režim v části Národního parku podporuje podle průzkumů veřejného mínění nejen veřejnost, ale také zástupci Národního parku Šumava. Své zkušenosti přidávají i jejich kolegové z bavorské strany chráněného území. „Podle našich pozorování je kůrovec problémem hospodářského lesa a ne přírodního. Dnes už víme, že si lesy s kůrovcem poradí samy,“ řekl Karl Friedrich Sinner, ředitel Národního parku Bayerischer Wald. Na jejich podporu vystoupil i ministr životního prostředí Ladislav Miko. Podle regionálních politiků je však všechno jinak a na Šumavu se valí kalamita. Jihočeský hejtman Jiří Zimola je proto připraven začít dřevo těžit a tento krok mu posvětila i dvanáctičlenná odborná komise.
Ministr životního prostředí však podotýká, že v komisi sedí pouze lesníci a není v ní zastoupen žádný ekolog nebo zástupce ministerstva. Těžba dřeva by mohla přinést zisk za jeho prodej a otevřít cestu plánovaným projektům, jako jsou stavby nových vleků a sjezdovek. Nebezpečí vidí i ochránci lesa a varují před ohrožení tamních ekosystémů.
Je jasné, že napadení kůrovcem je v současné době nejhorší za posledních padesát let, situace se zkomplikovala před dvěma lety po orkánu Kyrill. Pohled na čísla napadených stromů v minulém roce však žádné výrazné zhoršení neukazuje. V roce 2008 došlo k napadení 240 tisíc m3 smrků, asi polovina byla zpracována a polovina ponechána ladem. Ve srovnání s aktuálním vývojem napadení šumavských lesů kůrovcem se ukazuje, že odhadovaná čísla jsou téměř identická s těmi loňskými. „Šumava tvoří pouze jedno procento napadených lesů, nejhůře je na tom Moravskoslezský kraj. Na Šumavě žádné nebezpečí nehrozí,“ dodal Miko.
Není proto jasné, kde bere hejtman Zimola argumenty pro své strašení o pandemii, pokud tedy vyloučíme, že mu mohlo jít předvolební agitaci nebo o finanční zisk z těžby.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
