Záhada kontaminovaných letadel
Polonium, které otrávilo Alexandra Litviněnka, nemohlo být odcizeno v Rusku a propašováno na Západ. Ještě v úterý to rezolutně tvrdil ředitel ruské státní agentury pro jadernou energii ROSATOM Sergej Kirijenko. Současná situace? Stopy radioaktivní látky byly nalezeny na palubě dvou letadel British Airways, o inspekci dalších tří strojů jeví britské úřady zájem. Všechna letadla se v období, kdy byl Litviněnko otráven, pohybovala na lince Moskva – Londýn.
Polonium, které otrávilo Alexandra Litviněnka, nemohlo být odcizeno v Rusku a propašováno na Západ. Ještě v úterý to rezolutně tvrdil ředitel ruské státní agentury pro jadernou energii ROSATOM Sergej Kirijenko. Současná situace? Stopy radioaktivní látky byly nalezeny na palubě dvou letadel British Airways, o inspekci dalších tří strojů jeví britské úřady zájem. Všechna letadla se v období, kdy byl Litviněnko otráven, pohybovala na lince Moskva – Londýn.
Důvod k panice to asi není. Záření, které polonium 210 vydává, lze odstínit listem papíru a lidskou kůží nepronikne, cestující tedy nemuseli být ohroženi. Je ale divné, že radioaktivní látka zůstala v letadlech. Buď unikla z nádobky, v níž byla přepravována, nebo ji měl někdo v těle. Polonium se pak vylučuje potem, močí a podobně.
Kdyby měl radioaktivní prvek někdo v těle, Scotland Yard by to nejspíš odhalil. Takový cestující by dnes už nejspíš nebyl mezi živými. Je pravděpodobnější, že kontejner netěsnil.
Radioaktivní polonium lze přepravovat ve formě roztoku. Podle expertů citovaných BBC to mohlo být v množství od několika kapek do jednoho litru. Pečlivě uzavřenou nádobku by nebezpečná látka opustit neměla. Pokud by ale ampulka netěsnila či ji někdo na palubě letounu otevřel, pak by molekuly roztoku obsahující nebezpečný izotop začaly unikat. Polonium mohlo ale být vázáno i v jiné substanci, například v obyčejné křídě. V tom případě by ke kontaminaci mohlo dojít snáze.
Scotland Yard se nyní nejspíš velmi zajímá o to, zda lze vystopovat zdroj polonia. O co se může opřít? Velmi pravděpodobně pochází tato smrtící látka z jaderného reaktoru, do kterého umístila obsluha bismut. Neutrony vznikající při štěpné reakci bombardovaly tento prvek a měnily jej na radioaktivní izotop bismut 210, jenž se rozpadal na polonium 210 a menší množství radioaktivního thalia 206. Právě radioaktivní thalium nalezli lékaři v Litviněnkově moči, což pravdivost právě vylíčeného scénáře potvrzuje.
Thalium má ovšem velmi krátký poločas rozpadu, takže v substanci, jež Litviněnka otrávila, zřejmě zůstal „mateřský“ bismut, který se stále rozpadal na oba dceřinné prvky. Právě přítomnost dalších radioaktivních izotopů v jedu, jenž Litviněnka usmrtil, by mohla dát expertům potřebný klíč k vystopování zdroje.
Na světě existuje přibližně 50 reaktorů, v nichž lze polonium vyrobit. Několik z nich je v bývalém Sovětském svazu. Podaří se britským úřadům odhalit zdroj radioaktivní látky? Na to si budeme muset počkat.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].