Začala bitva o Donbas. Rusko se po neúspěchu na severu snaží ovládnout východ Ukrajiny

Rusko podle všeho začalo svůj dlouho připravovaný a ohlašovaný útok na východní Ukrajinu. Takzvaná bitva o Donbas, jak se ruské ofenzivě na jihovýchodě a východě země přezdívá, začala ostřelováním ukrajinských pozic na Velikonoční pondělí. Podle vojenských analytiků se ruský útok soustředí na čtyři místa: východoukrajinskou metropoli Charkov, strategicky důležité ukrajinské dvojměstí Kramatorsk-Slavjansk, Záporoží a stále nedobytý přístav Mariupol. K tomu je třeba připočítat osm let ustálenou frontu mezi Ukrajinou a Ruskem okupovanou částí Donbasu, která je dlouhá přes čtyři sta kilometrů. Přestřelky i bombardování jsou tu na denním pořádku od roku 2014. Boje tu zesílily už ruskou invazí a v posledních hodinách eskalovaly ještě víc

Až do minulého týdne přitom panoval v Charkově relativní klid. Ruská armáda ostřelovala město zpravidla jen v noci a dělostřelectvo se soustřeďovalo na okrajová sídliště – tamní lidé, kteří své ještě domovy neopustili, už týdny žijí v krytech a v tunelech metra. To už dnes neplatí - granáty dopadají i do centra a bombardování probíhá nepřetržitě. Ve městě denně umírá několik lidí. V Charkově se nicméně vojenský průlom neočekává. Rusové se pokoušeli město dobýt na počátku invaze, ale neúspěšně. Analytici odhadují, že se palbou a potenciálním ohrožováním města snaží držet na místě část ukrajinských sil, které tak nemohou zasáhnout v jiných, aktuálně důležitějších místech.

Jedním z nich stále je zcela zničený přístav Mariupol. Boj se zúžil na ocelárnu Azovstal, stranou centra města. Je to ohromný průmyslový komplex, který za mírových časů autobus objížděl čtvrt hodiny, a to navíc po silnici, která areál míjela jen ze severní strany. V téhle rozlehlé změti budov, komínů a trubek se ukrývá a bojuje zbytek obránců města. S nimi je tu údajně i několik stovek civilistů, kteří zde hledají úkryt před neustálým několikatýdenním bombardováním. Obklíčená ukrajinská jednotka stále vzdoruje a boje jsou tvrdé. Rusové nemohou prohlásit, že mají město pod kontrolou a bezpečně ho užívat pro další výboje. Pokud se jim to však podaří, bude zdevastovaný přístav prvním velkým ukrajinským městem, které získají pod kontrolu. A spolu s tím se jim podaří vytvořit pozemní cestu na jimi okupovaný Krym.

Nejtěžší a strategicky nejpodstatnější boje se budou podle analytiků odehrávat na severu Donbasu, kolem strategicky důležitých měst Kramatorsk a Slavjansk. Jsou od sebe vzdálená pár kilometrů a dohromady mají čtvrt milionu obyvatel. Jsou usazená v kapse, kde má ukrajinská armáda podstatnou část svých sil a která je ze tří stran obklíčená invazními vojsky. Rusové útočí především z města Izjum, které už několik týdnů kontrolují. Před válkou osmdesátitisícové město je také z velké části zničené. Panuje všeobecná shoda, že Rusko chce ukrajinskou armádu v tomto velkém území zcela obklíčit a následně bombardováním zničit. To by logicky znamenalo obrat v celé válce.

Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se takový scénář kvapem blížil. Rusové se sice zmocnili malého města Kreminna, ale to experti očekávali: označovali okolí Kreminny za slabé místo ukrajinské obrany, kterou Kyjev vyklidí bez dlouhého a vyčerpávajícího boje. Podobně Rusko začalo s útokem z jihu a snaží se ohrožovat velkoměsta na Dněpru - Záporoží a Dnipro. Jižní fronta, kde se ruské armádě daří lépe než na severu a kde už téměř dva měsíce okupuje pobřeží, leží od Záporoží čtyřicet kilometrů. Dosavadní zprávy nicméně ani tady nemluví o velkém průlomu.

Válka proti Ukrajině se minulý týden přesunula na východ poté, co ruské síly neuspěly na severu a severovýchodě země. Od začátku měsíce se stahují od Kyjeva a Černihivu, následně vyklidily i pozice kolem města Sumy. Vojáky z těchto oblastí, kteří za sebou zanechali důkazy po válečných zločinech, přesunulo ruské velení právě na východ země. O úmyslech ruských politiků a generálů mohou experti jen spekulovat.

Ruská propaganda se v posledních týdnech stala o poznání agresivnější a otevřeně volá po genocidě Ukrajinců (což také armáda na okupovaných územích provozuje). Někteří znalci Ruska upozorňují na důležitost symboliky. Blíží se největší ruský svátek, 9. květen, výročí konce druhé světové války - a mnozí soudí, že ruský prezident Vladimir Putin chce po svých generálech konec války do tohoto data.

Co takový „konec války“ může přesně být, je nejasné. Experti jen odhadují, zda se Rusko pro teď spokojí s nějakým územním ziskem, nebo za svůj úspěch vyhlásí fakt, že část ukrajinské infrastruktury podlehla zkáze. Jiní tvrdí, že skutečný cíl je zničit Ukrajinu jako stát a kulturu. To je něco, co Kreml zároveň popírá a zároveň vyhlašuje za svůj záměr. Ruský šéfdiplomat Sergej Lavrov nedávno veřejně prohlásil, že Rusko nemá v plánu použít jaderné zbraně. Pozorovatelé to interpretují tak, že i tuto možnost ruské vedení reálně zvažuje.