Volby v Německu: Zelení nechtějí působit, že se snaží v kampani vytěžit povodně
Politici z levice i pravice se shodují, že jedním z hlavních důsledků pohromy musí být důslednější snižování emisí
Dva měsíce před volbami do spolkového sněmu se do centra pozornosti německých voličů vrátilo klima. Počet obětí historických povodní na západě Německa již překročil 160 lidí a podle tamního svazu stavebního průmyslu potrvá roky, než budou postižené oblasti zcela opraveny.
Politici z levice i pravice se shodují, že jedním z hlavních důsledků pohromy musí být důslednější snižování emisí. “Nikdo nemůže seriózně pochybovat o tom, že tato katastrofa souvisí s klimatickými změnami,” řekl například konzervativní ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) o souvislosti mezi globálním oteplováním a stále četnějšími extrémy počasí. I středopravicový kandidát na kancléře Armin Laschet, který v jednu chvíli novináři odvětil “že kvůli dni, jako je ten dnešní, neměníte svou politiku”, pak ve stejný den dodal, že cestu k uhlíkové neutralitě je potřeba urychlit.
Podle řady německých i zahraničních komentátorů dává pohroma příležitost Zeleným, aby zastavili pokles popularity a opět se vrátit do boje o výhru. Podle nejnovějšího průzkumu agentury INSA by je volilo 18 procent Němců, vládní křesťanskou demokracii (CDU/CSU) 29 procent. Prozatím však Zelení vystupují velmi opatrně. Zmínkám o klimatu se v souvislosti s povodněmi vyhýbají - a dokládaní tím jeden z rysů německé politické kultury a málo konfrontačních volebních kampaní.
Zelený poslanec Konstantin von Notz minulou středu v prvotním tweetu shrnul, jak ostatní strany blokují přísnější ochranu klimatu – ale hned ve čtvrtek tweet smazal s vysvětlením, “že současná situace není vhodná k psaní polemických tweetů”. Straničtí předáci Zelených vyjadřují soustrast a soucit postiženými, děkují záchranářům, navrhují zlepšení systému včasného varování před přírodními pohromami. Dávají si však pozor na prohlášení v duchu “my jsme vám to říkali”, vyhýbají se slovům a gestům, které by mohly vyvolat zdání, že se jim pohroma v kampani hodí a snaží se ji vytěžit.
Spolupředseda strany Robert Habeck například na místo katastrofy neodjel s vysvětlením, že politici v takových situacích spíše překážejí záchranářům. Ve svém videozdravici zveřejněné na Instagramu se soustředil na empatii a solidaritu - a klima vůbec nezmínil. Bude prý ještě čas místa navštívit a přemýšlet o tom, jaké politické lekce z extrémní situace vyvodit. Jeho kolegyně a zelená kandidátka na kancléřku Annalena Baerbock na místa zkázy odcestovala, ale až po akutních záchranných pracích a cíleně bez doprovodu médií.
Vysvětlila to tím, že chtěla pozorně naslouchat místním a záchranářům a nezůstat u povrchních hovorů. “Chtěla jsem pochopit, jak se můžeme do budoucna lépe připravit na přírodní katastrofy. Proč k záplavám přispělo právě tolik malých řek? Jak by se měly v budoucnu lišit systémy včasného varování na venkově a ve městech, kde je více infrastruktury? Na ta témata potřebujete čas a více klidu, než je v doprovodu novinářů možné,” řekla po návratu do Berlína týdeníku Der Spiegel.
Ve výrazně jiné roli je její rival, křesťansko-demokratický kandidát na kancléře Armin Laschet (CDU). Je totiž současně i zemským premiérem postiženého Porýní-Vestfálska - proto ihned nazul gumáky a převzal roli krizového manažera. To mu dává i šanci se blýsknout.
Hvězda pozdějšího sociálně-demokratického kancléře Helmuta Schmidta například vystoupala, když v roce 1962 v Hamburku z funkce městského radního odpovědného za policii vynikl při koordinaci záchranných operací po historických povodních. V roce 2002 zas zvládnutá reakce na srpnové záplavy u Labe pomohla Gerhardu Schröderovi v zářijové obhajobě kancléřského postu. Armin Laschet je ovšem spíše veselý, žoviální a “nechlapácký” politik – a zatím tak v této roli nevyniká. A to nejen kvůli videu, které zaznamenalo jeho úsměvy během návštěvy postižených oblastí v doprovodu prezidenta Franka Waltera Steinmeiera.
Minulý týden také například chválil, jak zafungoval zemský systém včasného varování před pohromou - přes víkend se však stále více pozornosti stočilo k jeho selhání. Informace od zemských i evropských hydrologů a meteorologů se sice dostala na úroveň okresů, ale z nich už neprosákla k občanům a radnicím. Laschet je též známý jako obhájce delšího provozu uhelných elektráren a - jak ukázal server ZeitOnline – jeho kabinet zbrzdil mnohá ekologická opatření zahájená předchozí rudo-zelenou zemskou vládou v Porýní-Vestfálsku.
Dopad historické pohromy na volební kampaň tak není přímočarý - a až během srpna ukáže, jestli nový zájem o klima skutečně zamíchá politickými kartami.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].