Senát schválil daňový balíček, vyjde na 100 miliard

Velkému snížení daní od příštího roku už nestojí skoro nic v cestě. Senát schválil ve čtvrtek po deseti hodinách jednání upravenou variantu daňového balíčku. Zůstala v něm většina z toho, co prošlo předtím ve sněmovně, rozdíl je hlavně ve výši slev na poplatníka a v kompenzacích pro obce a kraje.

Kvůli senátním změnám musí o návrhu ještě jednou hlasovat sněmovna. Úpravy nejsou ale nijak zásadní, aby kvůli nim poslanci měnili názor a hlasovali jinak než posledně. Ministryně financí Alena Schillerová výslednou senátní verzi podpořila, což rovněž signalizuje, že návrh bude mít zelenou.

Zůstanou-li parlamentní strany u toho, co dosud prosazovaly, měly by dát dohromady i dost hlasů na to, aby přehlasovali případné veto prezidenta. Miloš Zeman nechtěl původní sněmovní verzi podepsat, ale senátní úpravy mu vycházejí částečně vstříc, takže na jeho odmítnutí nakonec ani nemusí dojít.

To hlavní – tedy zrušení superhrubé mzdy – Senát ponechal tak, jak je nastavila předtím sněmovna. Daň tedy bude činit 15 procent z hrubé mzdy místo ze superhrubé. Pro většinu poplatníků, kteří odvádějí daň ze mzdy jako zaměstnanci, by to mělo znamenat zvýšení čistého příjmu přibližně o sedm procent. Z příjmů nad čtyřnásobek průměrné mzdy se bude odvádět 23 procent.

Sazby 15 a 23 procent předtím navrhl ve sněmovně jako svůj sólový poslanecký návrh Andrej Babiš. Vláda se na nich neshodla kvůli nesouhlasu sociálních demokratů. Místo nich nakonec Babišovi ve sněmovně pomohla hlavně ODS.

Hlavní změnou vzešlou ze Senátu je úprava slevy na poplatníka. Jde o sumu, která je pro všechny stejná a která se odčítá na konci daňového přiznání od vypočtené daně. Nyní činí 24 840 korun ročně. V Senátu prošlo zvýšení o tři tisíce příští rok a o další tři tisíce přespříští rok.

Ve sněmovně původně prošlo zvýšení až na 34 125 korun hned od příštího roku. Šlo o pirátský návrh, který ve sněmovně podpořily i další strany jako alternativu k Babišovu návrhu – jenže nakonec poslanci odhlasovali obojí dohromady, což by pro státní rozpočet znamenalo podle ministerstva financí výpadek 130 miliard korun ročně. To se nelíbilo vládě ani většině senátorů, proto slevu na poplatníky nakonec zvedli méně. Výsledná senátní verze má podle ministerstva financí příští rok dopad do veřejných financí ve výši 98,7 miliardy a další rok 120 miliard korun.

Zvýšení slevy, která je stejná bez ohledu na výši příjmu, pomůže hlavně střední třídě. Chudší poplatníci často nezvládnou slevu vyčerpat celou, někteří díky ní a bonusům na děti neplatí daň z příjmu vůbec. Jejich výdělky jsou ale zatíženy odvody na sociální a zdravotní pojištění, s nimiž se nijak nehýbe. Podle propočtů institutu IDEA proto spodních deset procent lidí s nejnižšími příjmy z daňového balíčku nebude mít skoro nic, což platí i po senátních úpravách.

Druhým hlavním zásahem od senátorů je kompenzace peněz pro obce a kraje. Do jejich rozpočtů podle zákona přímo míří část z daně příjmu, nižší daně by proto pro ně znamenaly výpadek zdrojů. Senátní verze obcím a krajům přiznává kompenzaci zhruba z 80 procent na úkor státního rozpočtu.

Ze zákona také v Senátu vypadl další pirátský návrh na zdanění prodeje akcií za víc než 20 milionů, které má poplatník v držení déle než tři roky. Tyto výnosy zůstanou osvobozené. Další změny v balíčku zůstaly – třeba zrychlené odpisy pro firmy, stravenkový paušál nebo snížení spotřební daně na naftu.

Pro výsledný návrh hlasovali senátoři napříč stranami, hlavně z ODS, KDU-ČSL a senátorského klubu PROREGION, kde jsou delegáti ANO a ČSSD. Pro byla i menší část klubu STAN, proti byl klub SEN 21 a Pirátů. Finální hlasování ve sněmovně se musí uskutečnit do konce roku.