Schváleno: Na ceny elektřiny bude strop šest korun, zaplatí ho „válečná daň“

Fialova vláda dohodla první část opatření proti drahým energiím. Pro domácnosti bude od listopadu platit strop šest korun za kilowatthodinu silové elektřiny, celková platba s dalšími poplatky by se měla vejít do sedmi až devíti korun včetně DPH. U plynu bude platit strop tři koruny na kilowatthodinu.

Nový režim bude platit i pro živnostníky a další maloodběratele. U velkých firem vláda slibuje představit řešení během týdne v závislosti na tom, jak se budou vyvíjet změny pravidel v rámci EU. Školy, nemocnice a další instituce veřejné služby budou mít přístup k proudu a plynu za stejné ceny jako domácnosti, stát je pro ně opatří přímo od výrobců skrze nově zřízený institut státního obchodníka.

U elektřiny byla dosud obvyklá cena pro domácnosti mezi pěti až sedmi korunami. Bez zavedení stropu by podle vládních propočtů hrozilo zdražení skoro na trojnásobek, u plynu ještě o něco víc. Po zavedení stropů bude zdražení menší, spotřebitelé s nejhoršími smlouvami proti dnešním cenám i ušetří. U nejčastějších smluv na dobu neurčitou u firem jako ČEZ, E.ON nebo PRE ale pořád bude velký prostor ke zdražení - v dnešních cenících se většinou vejdou do čtyř korun za kilowatthodinu s DPH.

Ceny bude dorovnávat stát. Náklady mají příští rok činit až 130 miliard. „Já doufám, že ta částka bude nižší, ale nikdo není schopen to v tuto chvíli přesněji spočítat,“ uvedl po jednání vlády ministr financí Zbyněk Stanjura.

Část nákladů (70 miliard) má pokrýt chystaná „válečná daň“ z mimořádných zisků energetických firem, bank a rafinérií. Její podrobnosti má vláda projednat do konce týdne. Dále podle Stanjury dojde k „mobilizaci“ dividend ze státních a polostátních firem, hlavně z ČEZ, a k využití příjmů z emisních povolenek.  Celkový dopad na rozpočet bude záviset na vývoji cen energií – budou-li drahé, stát bude muset dorovnávat víc, ale měl by také vybrat víc z dividend ČEZ a nové daně. Předpoklad zatím je, že v průběhu tří let by se měly náklady a příjmy vyrovnat a celá operace by měla být rozpočtově neutrální.

Všechny příslušné zákony chce koalice prosadit ve sněmovně v pátek ve zrychleném jednání, příští týden má změny schválit také Senát.

Technicky a právně má zastropování cen fungovat tak, že vláda dostane změnou zákona zmocnění jednak stanovovat ceny elektřiny a plynu (toho bude využívat u dodávek pro domácnosti) a jednak ukládat výrobcům povinnost nabídnout část vyrobené energie státu (kvůli zajištění dodávek pro veřejný sektor). První řešení – státem vyhlášené stropy cen pro domácnosti – budou muset dodavatelé zohlednit automaticky v zálohách. Pomocná ruka státu bude v tom, že jim doplatí ztráty, pokud by nedokázali sehnat elektřinu nebo plyn dost levně.

Jak přesně bude stát s obchodníky dorovnávání řešit, zatím není jasné – podle ministerstva průmyslu budou muset prokazovat, že státem stanovená cena je pod úrovní jejich nákladů a přiměřeného zisku. Mělo by ale zůstat zachované dnešní tržní prostředí, kdy domácnosti mají své dodavatele a ti nakupují u elektráren a dovozců plynu. Jen s tím rozdílem, že drahé dodávky dorovná stát a bude se snažit vybrat peníze jinde, primárně u těch, kdo elektřinu vyrábějí.

Druhé řešení bude oproti současnosti novinkou. Vládní činitelé se budou přímo domlouvat s výrobci, a to nejen s většinově státní firmou ČEZ, která má mimochodem většinu produkce na příští rok už dávno prodanou, ale i s lokálními majiteli dolů a elektráren, jako je Daniel Křetínský a Pavel Tykač, aby státu poskytli se slevou svoje nezadané výrobní kapacity a z nich šlo zásobovat veřejné instituce. Pro stát půjde o úplně novou roli, bude proto zajímavé sledovat, jak dobrý obchod se podaří uzavřít.

V platnosti zůstává letošní část takzvaného úsporného tarifu. V něm vláda už dříve slíbila domácnostem na říjen, listopad a prosince dohromady částku 3500 nebo 2000 korun podle typu smlouvy na odběr proudu. Platí i další dříve schválené opatření, od října až do konce příštího roku stát odpustí domácnostem a firmám poplatky za obnovitelné zdroje.