Respekt: Muž, který se vydává za emisara Hradu, řeší obsazení Nejvyššího soudu

Kdo povede Nejvyšší soud, stále není jasné. Před dvěma měsíci skončil v čele jedné z nejvlivnějších soudních institucí její předseda Pavel Šámal, který se stal soudcem Ústavního soudu. On i ministryně spravedlnosti Marie Benešová do uvolněné funkce navrhovali v justiční branži respektovaného prvního místopředsedu Mezinárodního trestního soudu (ICC) Roberta Fremra. „O panu Fremrovi jsem s panem prezidentem již hovořila v obecné rovině. Pan prezident k němu rozhodně nemá odmítavý postoj a bere ho jako adepta na předsedu Nejvyššího soudu vážně,“ potvrdila v únoru šéfka justice. Fremr ale stále nemá nic jisté.

Podle informací Respektu z justičních kruhů kontaktoval některé soudce Nejvyšší soudu v uplynulých dnech zástupce Hradu, který se jim představil jako spolupracovník jednoho z nejbližších poradců prezidenta Miloše Zemana. U každého ze soudců - jak tvrdí zdroje Respektu - zjišťoval, zda by v případě svého jmenování předsedou Nejvyššího soudu souhlasili s přidělením brněnského právníka Zdeňka Koudelky k této instituci. Právě souhlas s Koudelkou byl při schůzkách stanoven jako podmínka pro případné potvrzení do funkce.

Miloš Zeman v minulosti Koudelku navrhoval na post zástupce veřejného ochránce práv, jeho nominace však neprošla. V prvním kole tajné volby dostal z navržených kandidátů nejméně hlasů, 14 ze 175 odevzdaných. Oba muže každopádně pojí dlouholetý vztah, z minulosti se znají z působení v ČSSD. Koudelka se po většinu své profesní kariéry profiloval jako člověk, který má blízko politické moci.

Je autorem volebního zákona, který měl za dob opoziční smlouvy zlikvidovat šance menších politických stran a upevnit moc tandemu Klaus – Zeman. Zákon zrušil až Ústavní soud. Později se Koudelka podílel se na Klausově amnestii z roku 2012, jež vedla k zastavení stíhání některých privatizačních kauz. V témže roce ho Klaus - neúspěšně - prosazoval na ústavního soudce. V minulosti Koudelka rovněž působil jako náměstek někdejší Nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, za jejíž éry se v Česku nevyšetřovaly korupční případy spojené s vysoce postavenými politiky.

Vzhledem k tomu, že Koudelka na Nejvyšším soudě nepůsobí, musel by s jeho přidělením souhlasit budoucí předseda soudu. Kdyby k tomu došlo, Koudelka by nemusel zůstat na pozici řadového soudce, mohl by časem usednout i na jeden z místopředsednických postů. Na Nejvyšším soudě se řeší i případy spojené s Pražským hradem, Respekt přitom již v minulosti popsal, že kancléř prezidenta Vratislav Mynář u vysoce postavených soudců zjišťoval, jak budou ve věcech spojených s prezidentem rozhodovat (týkalo se to Ústavního soud nebo Nejvyššího správního soudu).

Loajální člověk na Nejvyšším soudu by mohl být pro Hrad v tomto směru důležitý. „Já tyhle spekulace neřeším, já sedím v Brně u vínečka a to co říkáte, mě neoslovuje,“ řekl Koudelka na otázku Respektu, zdá ví o schůzkách, kde měl zástupce Hradu řešit jeho dosazení k této instituci. Vzápětí zavěsil telefon. Hrad se dosud ke schůzkám na Nejvyšší soudě nevyjádřil.