Pokračování kauzy Cheb: Pomoc z Německa zazdili sami Češi

Podrobnější pátrání, proč v kauze přeplněné chebské nemocnice nikdy nedošlo na pomoc z blízkého Německa, přineslo prosté vysvětlení – české ministerstvo zdravotnictví pomoc nikdy nepovažovalo za potřebnou, a tak si o ni pořádně ani neřeklo. Vyplývá to z odpovědí, které přišly z české a německé strany poté, co je Respekt konfrontoval s rozpory v popisu dění. Bližší dotazování také ukázalo, že české ministerstvo zdravotnictví interpretovalo věci hodně podle svého.

Jde o důležitý dovětek k příběhu, který začal před měsícem po veřejném vystoupení jednoho z chebských lékařů. Ten opakovaně popsal, jak s kolegy musel v nouzi „selektovat pacienty“. Místní veřejnost se poté začala domáhat otevření hranic do Německa, které pomoc už dříve nabídlo.

Žádost by však musela přijít od vlády a to ministr zdravotnictví Jan Blatný minulý týden v Chebu odmítl: Česko si prý poradí samo, protože jde i o symbolický vzkaz občanům, že se na svoji zemi mohou spolehnout.  Blatný a jeho náměstek Vladimír Černý odmítli německé řešení třemi argumenty, které ale nepoužili úplně korektně.

To číslo přišlo z Česka

"Převoz několika málo pacientů by nevyřešil situaci zdejší nemocnice ani těch ostatních, protože jsou to desítky pacientů, které je potřeba převážet,“ prohlásil Blatný ve čtvrtek dopoledne na tiskové konferenci před chebskou nemocnicí, kam přijel se svým týmem situaci prověřit.

O tom, že Německo je řešením jen pro pár pacientů, poté v neděli mluvil i náměstek Černý v pořadu Otázky Václava Moravce: „Ta kapacita v Německu, kolik jsou schopni vzít pacientů, se pohybuje řádově do deseti pacientů,“ uvedl v nedělní televizní diskusi v návaznosti na ujištění, že pro přetížený karlovarský kraj je dost volných lůžek jinde v Česku a jde jen o zorganizování transportu.

Německo ale nikdy žádný strop v řádu jednotek pacientů nestanovilo. „Premiér Söder panu Babišovi v listopadu během videohovoru slíbil, že bude-li to potřeba, je ochoten pomoci. Mluvilo se o tom, že bychom přijali až 100 lidí na lůžka intenzivní péče, a tato pozice stále trvá,“ řekla Respektu v pátek v reakci na Blatného slova v Chebu mluvčí kancléřství spolkové země Bavorsko (Respekt zná její jméno, ale nechtěla ho uvádět s odůvodněním, že sice jde o oficiální sdělení úřadu, ale že v Německu není v takovém případě zvykem mluvčí jmenovat).

Černý v neděli Respektu sdělil, že stovka lůžek dojednaná na úrovni premiérů je pro něj „novinka“, o které se mu nezmínil na přípravném jednání minulý čtvrtek ani Andrej Babiš. Z útržků česko-německé korespondence, které Černý Respektu poskytl, vyplývá, že si o věci dopisoval s bavorským zemským úřadem pro zdraví a bezpečnost potravin. Ministerstvo mu napsalo poté, co od bavorského kancléřství dostalo za úkol, aby se k možnosti transferu „několika (do deseti) covid pacientů“ z Česka vyjádřilo.

Proč si ale německé úřady mezi sebou najednou psaly jen o deseti pacientech, když předtím nabízely až sto?  „To číslo vzešlo z české strany, nikoli od nás,“ objasnila v následné odpovědi tento týden již citovaná mluvčí bavorského kancléřství.

Podle jejího vysvětlení české úřady nejdřív sondovaly možnosti, samy nadhodily hypotetickou poptávku nejvýše deseti pacientů, a tak kancléřství dotaz ve stejné podobě předalo k dalšímu vyřízení svému resortnímu ministerstvu. Podle mluvčí je klidně možné, že kapacita bavorských nemocnic pro výpomoc je vyšší, ale dokud Česko nevznese žádost o jejich prověření, jde o hypotetickou debatu.

Když tedy celou česko-bavorskou komunikaci shrneme, pak omezení počtu, které Blatný poté vydával jako argument ve prospěch nevýznamnosti německé cesty, stanovili sami Češi při nezávazném sondování v Mnichově. Bavorské ministerstvo zdravotnictví Černému odepsalo, že v příhraničních oblastech je sice „docela napjatá situace“, ale že covidové pacienty přijmout lze.

Černý odpověděl, že žádosti o pomoc jsou hlavně iniciativou místní politické reprezentace na Karlovarsku a že on sám ani ministerstvo variantu přeshraniční pomoci vlastně vůbec neprosazuje. Bavorské ministerstvo následně napsalo, že rádo pomůže, „pokud péče o pacienty v České republice nebude moci být dále garantovaná v potřebném rozsahu“.

Tuto větu by šlo chápat i jako zdvořilostní frázi, ale Černý ji bere jako důkaz svého pojetí. Vzkaz z Mnichova čte tak, že „až bude ČR v koncích, pak vám pomůžeme. Dokud máte možnost umístit pacienty na lůžko, které odpovídá jejich zdravotnímu stavu, pak žádost o pomoc nepovažujeme za odůvodněnou“.

Na doplnění ještě v e-mailové korespondenci s Respektu uvedl, že přínos případné spolupráce s Německem se v Česku přehání a politizuje: „Celá debata je vedena nepravdivým laickým předpokladem, že transport do Německa zachraňuje život. Kritičtí pacienti se netransportují NIKDE a NIKDY, pokud není důvodem transportu situace poskytnutí typu léčby, který v žádající nemocnici není dostupný. Chybou by bylo, pokud by nebyl transportován pacient do německé nemocnice v situaci, kdy potřebnou péči nelze zajistit v ČR. Pokud se ale toto neděje, je celá dosavadní diskuze ke transportům do Německa politikum bez odborných argumentů.“

Snaha sázet jen na národní řešení se ale minimálně v pohraničí nesetkává s pochopením. „Mám za to, že pokud jde o lidské zdraví anebo záchranu lidských životů, hranice by neměla v dnešní době sehrávat vůbec žádnou roli,“ míní hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek. Podobně věc hodnotí starosta Chebu Antonín Jalovec, přes čtyři tisíce místních signatářů petice za otevření hranic i primář chebské interny Stanislav Adamec, po jehož svědectvím o selektování se Cheb dočkal celostátní pozornosti.

„Nechápu to, zřejmě je to fanfarónství a nechtějí přiznat chybu,“ řekl Respektu Adamec na adresu ministerstva zdravotnictví. Pokud by se povedlo zapojit nemocnice v příhraničí, jejich blízkost by transport v mnohém zjednodušila. I když je i v Chebu všem jasné, že Německo přetíženou nemocnici nespasí, přesuny do bližších nemocnic v pohraničí by mohly být šetrnější než dlouhé transporty po Česku, k nimž patří i nákladná přeprava vrtulníkem.

Žádné Němce nemáme

Druhý sporný argument, který Černý použil v neděli v televizní diskusi, se týkal údajného zabírání míst v Chebu německými pacienty. „V chebské nemocnici leží relativně velký počet německých občanů, kteří by měli být vlastně odeslání na léčbu do Německa, a to se neděje,“ uvedl náměstek. Ani tato informace ale nehraje. V příhraničí sice žije řada německých obyvatel vyššího věku, hlavně v levnějších pobytových zařízeních, ale chebskou nemocnici nikdo takový nezatěžuje.

„Je to opravdu nesmysl. Aktuálně v Chebu není ani jeden německý covid pozitivní pacient. Ověřeno,“ napsal Respektu v neděli večer Vladislav Podracký, mluvčí karlovarského nemocničního holdingu, pod který spadá i nemocnice v Chebu. Černý na žádost o vysvětlení poté odpověděl, že o německých pacientech byla řeč ve čtvrtek na jednání v Chebu.

Třetí sporný argument se pak týká zatížení německé nemocniční sítě. „V současné době je kapacita německých nemocnic velice podobná, v některých oblastech i ještě více zatížená než v České republice,“ prohlásil v Chebu ministr Blatný. Černý poté v nedělní televizní diskusi mluvil rovnou o tom, že rezervní kapacita v Německu je nižší než v Česku.

I to je ale velké zjednodušení. Německo má v přepočtu na hlavu šestkrát méně nových případů koronaviru než Česko a tento stav trvá už od začátku roku, stejné zatížení nemocničního systému je tedy krajně nepravděpodobné. Černý na následný dotaz uvedl, že čerpal jen ze základních dat v mapce, kterou pravidelně na webu aktualizuje německý Institut Roberta Kocha.

Nicméně v její podrobnější verzi šlo přes víkend najít u hranic regiony s volnou kapacitou intenzívních lůžek přes 25 procent. Je samozřejmě otázkou, jaká se kde používá metodika a zda srovnání základních čísel není porovnávání jablek s hruškami. Ale i kdyby to tak bylo, z debaty zatím vypadává celé Sasko. To mělo ve středu volnou kapacitu 24,4 procenta.

Se Saskem však podle náměstka žádné jednání neproběhlo (s dovysvětlením, že „saská strana Českou republiku nekontaktovala“). A pokud jde o Bavorsko, o tom již byla řeč – dělat si předem starosti, že Bavorsko nebude mít co nabídnout, je podle mnichovského kancléřství bezpředmětné a nabídka pomoci platí.