Plyn a trocha ponížení. Co Viktor Orbán dojednal za dlouhým stolem v Moskvě

Maďarský premiér Viktor Orbán navštívil v úterý Moskvu - nebyla to rychlá konzultace, na jakou za ruským premiérem Putinem v uplynulých týdnech létali západní státníci, ale oficiální návštěva, první taková od začátku ostré krize na hranicích s Ukrajinou.

Na programu pětihodinového jednání byla přitom podle oficiálních vyjádření běžná agenda - dostavba jednoho koridoru železnice na severovýchodě Maďarska, víc místa pro maďarské zemědělce na ruském trhu. Maďarsko má také v plánu postavit na svém území továrnu na výrobu vakcíny Sputnik V, ačkoliv látka nemá unijní certifikát a je velmi nepravděpodobné, že by o něj Rusko někdy zažádalo.

Řeč byla o dostavbě jaderné elektrárny Paks II, kterou staví ruská státní firma Rosatom a jejíž dokončení se zásadně zpožďuje. A samozřejmě o dodávkách ruského plynu. Viktor Orbán v loňském roce podepsal smlouvu, jíž si objednal ruský plyn do roku 2036. V současnosti by na tom Maďarsko mělo finančně vydělávat, neboť platí pětkrát nižší cenu, než je aktuální evropský průměr. Důležitá otázka zní, jak výhodná bude smlouva například za pět let.

Pokud se Evropská unie skutečně rozhodne od ruských surovin odstřihnout, bude se celá příští politická generace maďarských politiků muset vyrovnávat se závazkem vůči Rusku. Pokud jsou to naopak ze strany unijních politiků pouze proklamace, možná se podařil Orbánovi hospodářský majstrštyk. Maďarský premiér chce každopádně množství nasmlouvaného plynu ještě navýšit - a Vladimir Putin se tvářil, že to snad bude možné.

Současný levný plyn a jeho příslib i do budoucna jsou jedním z Orbánových trumfů v aktuální předvolební kampani. Maďarské volby se budou konat v dubnu a budou pro premiérův Fidesz překvapivě těžkým soubojem s opozicí.

Jak a zda probíhala řeč o současné vojenské krizi, kdy Rusko hrozí invazí Ukrajině, není jasné. Maďarsko pod Orbánovým vedením dlouhodobě zachovává mlčenlivost či přímo vstřícnost k Rusku, Rusko přímo nekritizuje a jeho pozice není úplně jasná. Což ruská státní propaganda doma využívá k vykreslení domnělé nejednotnosti Západu. Včera Viktor Orbán také pronesl několik vět, které musely ruské vládě znít vhod: ruské požadavky na odstřižení Ukrajiny od NATO a stažení vojsk Aliance ze střední Evropy (včetně Maďarska) označil za „rozumné“ a případně sankce vůči Rusku za „odsouzené k neúspěchu“.

Ruský tlak na Ukrajinu přitom využívá maďarská diplomacie po svém - s Ukrajinou má několik sporů týkajících se maďarské menšiny na západě země a vztahy obou zemí jsou špatné. Že je Ukrajina de facto závislá na NATO, a tedy i na maďarském souhlasu, Budapešť využívá a zdržuje některá rozhodnutí o obranné pomoci.

Na druhou stranu, v červenci minulého roku maďarský šéfdiplomat Péter Szijjártó navštívil frontovou linii na Donbasu, což je gesto, k němuž se například minulá česká vláda v době největšího ruského tlaku, který trvá od loňského dubna, neodhodlala. A moskevskou schůzku Orbán předem projednal s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.

Jak Orbán před setkáním prohlásil, “nebude možné se tomu vyhnout a já stojím o mír”. Pokud se s Putinem o situaci na ukrajinských hranicích skutečně bavil, šlo ale nejspíš o formální výměnu, kde měl ruský hostitel navrch. Nejspíš kvůli obavě z nákazy covidem maďarského premiéra přijal u podivuhodně dlouhého stolu, na společné tiskové konference pak oba politici stáli také velmi daleko - dokud ji Putin neukončil a kývnutím ruky Orbána neodvolal z pódia. Pro maďarského premiéra, který si na své důstojnosti a mužnosti dává velmi záležet, to bylo překvapivě ponižující.