Menší zlo. Do karantény by měli jít jen žáci s pozitivními testy, míní odborníci

Školy  vstupují do náročného období: z jedné strany stále doznívají dopady předešlých vln pandemie a z druhé už přichází nejistota vlny současné. S přibývajícím počtem nakažených a s prohlášeními hygieniků, že přestávají stíhat trasování kontaktů, vyvstává otázka, jakým způsobem se jich znovu dotkne aktuální situace.

Zatím fungují prezenčně s tím, že v případě nákazy jde do izolace celá třída či u starších její část (neočkovaní žáci). Školy samy přitom hlásí, že „hybridní výuka“, kdy část třídy chodí do školy a část je na distanční výuce, je těžko udržitelná. Ve třídách zároveň na žáky čekají překážky z předešlých pandemických měsíců - zhoršené duševní zdraví a vědomostní propast, která se za dobu online vzdělávání vytvořila.

Podle studie výzkumníků z PAQ Research a Kalibro žáci ztratili ekvivalent zhruba tří měsíců učení. Výzkum probíhal na základních osmaosmdesáti školách v pátých ročnících. „Průměrný žák z letošního testování se (po očištění vlivu odlišného termínu) zhoršil o 15–17 percentilních bodů. Detailnější analýza ukazuje, že se zhoršilo 60 procent škol v češtině a 69 procent v matematice,“ píše ke studii sociolog Daniel Prokop.

Z výzkumu plyne, že Česko v tom zaostává za jinými zeměmi – a podle všeho i pod vlivem jednoho z nejdelších uzavření škol na kontinentu. „Když se podíváme na výsledky studií z Velké Británie, Spojených států nebo Nizozemska, tak ztráta českých žáků je po roce, roce a půl pandemie větší než v zahraničí,“ komentoval to pro Respekt v říjnu spoluautor studie Václav Korbel. Druhý závěr nicméně je, že výsledky v porovnání s odhady z první pandemické vlny nedopadly tak špatně.

S dohnáním výuky a zasypáním propasti, která distanční výukou vznikla nebo prohloubila, má žákům pomoct Národní plán doučování, který běží od srpna do konce tohoto roku. Za cíl si dává vytipovat žáky a třídy, kteří v průběhu distanční výuky ztratili tempo. O tom, jak doučovací plán funguje, má být jasno za dva týdny. „Nějaké informace máme, ale není to reprezentativní vzorek. Procentuální výsledky, kolik škol projekt vítá, kolik ne a kdo by například potřeboval větší podporu, nemáme. Doufáme, že za dva týdny se to dozvíme,“ říká mluvčí plánu Fay Frydrýnová.

Jako relativní úspěch oproti původním predikcím bere ony tří měsíce předsedkyně organizace Učitelská platforma Petra Mazancová. „Když si vezmete, že v průměru chodíte do školy 14 let, tak v tomto kontextu mi tři měsíce přijdou jako dobrá zpráva,“ myslí si. „Když si vezmete, jak nepřipravení, nevybavení a nedovzdělaní byli učitelé v tom, jak vést distanční výuku, není to tak špatné.“

Jako zásadnější handicap, který po opětovném přechodu k prezenční výuce vyvstal, vidí Mazancová  psychickou a socializační kondici žáků. „Oproti těm třem měsícům látky stojí rok a půl zameškaných zážitků, sociálního života, dodržování sociálních návyků, které se také musejí dohnat,“ myslí si Mazancová. Dodává zároveň, že už před začátkem školního roku řada expertů a učitelů upozorňovala na psychickou zátěží dětí a mluvila o nedostatku psychiatrických a psychologických kapacit. Současně vidí šéfka platformy problém ve zmíněné „hybridní výuce“ - kdy se jí část žáků a žákyň účastní distančně a část zůstává ve třídách. „Vždycky šidíte alespoň jednu skupinu - většinou obě,“ dodává.

O problémech se socializací a návratem k předpandemickým návykům mluví i člen rady Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. „Vztahy, které fungovaly v kolektivech dlouhodobě, najednou neplatí a vše se začíná budovat znovu,“ popisuje. To, kolik tříd je v současnosti v karanténě, podle svých slov spíše „obecně tuší“. „Jediný, kdo tu představu má, jsou hygieny,“ vysvětluje. Server Seznam Zprávy u nich zjistil, že v Moravskoslezském kraji bylo k polovině října v karanténě téměř tři tisíce žáků a žákyň.

„Díky tomu, že byla karanténa zkrácená na týden, se třídy do škol průběžně vracejí, takže to není tak katastrofální, ale zároveň tříd v karanténách opět přibývá,“ vypočítává Zajíc. Dříve platila karanténa 14 dní - a podle Zajíce se stávalo, že žáci, kteří se po této době vrátili z izolace, museli hned další den kvůli novému nálezu v třídním kolektivu znovu do karantény, a mimo prezenční výuku tak byli měsíc.

S tím, jaký mix opatření nakonec zvolit, aby tu byl balanc mezi zdravím učitelů i dětí a zároveň se udržela dostatečná míra prezenční výuky, si teď lámou hlavu experti z řad vědecké i učitelské obce. „Na jedné straně je jasné, že se teď infekce mezi dětmi šíří velmi intenzivně. Kdyby to bylo na mně, tak bych asi do karantény posílal jen děti s příznaky či bez příznaků, ale s pozitivními testy a ostatní bych nechal ve škole,“ říká imunolog Václav Hořejší s tím, že by to považoval za „menší zlo“.

„Nemyslím si, že bychom teď měli jít cestou ,nechme ty školy v rizikových regionech  úplně být, ať to tam běží, nebudeme je ani testovat’,“ říká vedoucí mezioborové skupiny MeSES Petr Smejkal. Podle něj je příhodnější zvolit variantu takzvaného test-to-stay, tedy pokud je kontakt s nakaženým testován negativně a nemá příznaky, měl by se co nejrychleji se vrátit do výuky. „To znamená stačilo by, pokud by šly do karantény vůbec, pak na čtyři pět dní, za podmínky absolovování dvou tři testů na závěr, nejlépe obden. Abychom minimalizovali riziko, že žák nejde z karantény do výuky pozitivní.“ dodává. Jihočeský hejtman Martin Kuba k tomu ve čtvrtek v Událostech-komentářích uvedl, že by se přitom mělo rychle a masivně testovat ve školách, potažmo v okresech, kde počet nakažených rychle roste.

„Škola je tradiční instituce. Měla by mít předvídatelné cíle a směřování. Žáci by měli mít jistotu, že v prosinci budou vánoční besídky a v lednu lyžařský kurz,“ uzavírá Petra Mazancová. „Když tahle jistota chybí, bere to řád a systém - a je to opravdu velký zásah do psychiky dětí.“