Liberecká univerzita pomáhá vyloučeným běloruským studentům

Když loni nabídlo Česko v rámci vládního humanitárního programu Medevac pomoc zraněným běloruským demonstrantům protestujícím proti volbám zmanipulovaným diktátorem Aljaksandrem Lukašenkou, nešlo o jedinou podobnou iniciativu. Kromě státu se rozhodla angažovat i Technická univerzita v Liberci: zatímco ministerstvo vnitra zajistilo léčení zhruba padesátce Bělorusů v českých nemocnicích, univerzita umožní pokračovat ve vysokoškolském studiu šestnácti běloruským vysokoškolákům.

Jde o mladé lidi, kteří byli ze svých škol buď vyhozeni, nebo jim hrozilo vyloučení za účast na mohutných protivládních demonstracích. Technická univerzita v Liberci, konkrétně Fakulta umění a architektury, si studenty vytipovala přímo v Bělorusku. Pomáhali jí v tom prostředníci - a šlo i dosud jde o tajnou operaci. O detailech výběru studentů není možné mluvit, protože zúčastněným by hrozila perzekuce od běloruského režimu, který si od začátku roku znovu upevnil postavení.

Ví se jen to, že česká strana se se studenty domlouvala přes šifrovanou telefonickou aplikaci Telegram  a zprávy všichni vzápětí vymazávali. Studenti do Česka nepřijeli najednou, ale v několika skupinách; zatím poslední dorazili minulý měsíc. Stále však nejsou všichni, jedna studentka je aktuálně v Bělorusku vězněná.

„Měli jsme k dispozici fotky, jak to vypadá na minské fakultě architektury, jak tam hlídají těžkooděnci. Měli jsme podrobné informace včetně některých dokumentů o předčasném ukončení studia. A poměrně hrdě se tam vedení školy hlásí k tomu, že je vyhazují z politických důvodů,“ říká prorektor Technické univerzity v Liberci Radek Suchánek, který měl od začátku koordinaci akce na starosti.

Technická univerzita svoji aktivitu probírala i s ministerstvem zahraničí, u jednání byl ministr Tomáš Petříček. Ministerstvo pomáhalo s vízovou procedurou, která byla poměrně složitá, a nebylo jasné, jestli se všechny studenty podaří dostat ze země. Stát rovněž studentům garantoval, že po absolvování zdejšího studia zde budou mít nárok na trvalý pobyt v případě, že by v Bělorusku dál vládl diktátorský režim.

„Byla jsem v posledním, šestém ročníku, ve volbách minulý rok jsem volila opoziční kandidátku Svjatlanou Cichanouskou. Když Lukašenka volby pošlapal, chodila jsem samozřejmě s přáteli protestovat. Kvůli tomu bych nemohla dál studovat na své univerzitě, možnost pokračovat v Liberci je šance, jak všechny ty roky studia nezahodit a dotáhnout to do konce,“ říká Respektu Anastasja, která by se ve své profesní kariéře chtěla věnovat městskému plánování.

Podobně mluví i další studenti a někteří z nich přitom popisují komplikovanou cestu do Česka. „Na letišti nás vyslýchali, kdo další do Česka jede, jestli jsou to také studenti a co tu budeme dělat,“ říká Julia. „Nic jsem neprozradila.“

Pobyt studentů je placený v rámci speciální podpory ministerstva školství, jeho vedení uvolnilo na každého běloruského vysokoškoláka sto padesát tisíc korun. Další náklady hradí Technická univerzita v Liberci.

„Na výzvu našeho děkana Osamu Okamury, že musíme něco udělat, jsme se na tom ve vedení všichni jednomyslně shodli. Všichni si ještě moc dobře pamatujeme, jak to u nás vypadalo, když tu vládli soudruzi. To, co se aktuálně děje v Bělorusku, nemůže nikoho nechávat chladným,“ říká prorektor Suchánek. „Když vidíte, že tam třískají děcka a šlapou jim po jejich snech ve vzdělání, je to nechutné. Neměli jsme co řešit.“

Momentálně běloruští studenti absolvují kursy češtiny. „Jde nám o to, abychom je do konce září připravili na české prostředí, pak by se měli plně zapojit do výuky,“ říká prorektor Suchánek.