0:00
0:00
Agenda9. 7. 20214 minuty

Jižní Afrika prošla testem. Exprezident Zuma byl zatčen a odvezen do vězení

Zuma byl symbolem masivního nárůstu korupce i rozkladu mnoha institucí

Jacob Zuma, 2018
Autor: AFP, Profimedia

Nikdy nebývá snadné zatýkat a převážet do žaláře bývalé prezidenty. V Jihoafrické republice se tento úkol stal velkým testem toho, jak silné a nezávislé jsou státní instituce 27 let po prvních svobodných volbách po konci rasistického režimu.

Zdejší bývalý populistický prezident Jacob Zuma se setrvale vyhýbal výslechům u zvláštní komise, která šetří systematickou korupci během jeho vládnutí, a ignoroval či zdržoval i další kauzy, v nichž je vyšetřován. Procesy totiž považuje za vyřizování politických účtu. Ústavní soud si však omezování hledání spravedlnosti nenechal líbit a prezidenta z let 2009 až 2018 odsoudil na patnáct měsíců za pohrdání justicí. Soudci přitom citovali zakladatele demokratické Jihoafrické republiky Nelsona Mandelu, jenž ústavní soud považoval “za ochránce nejen před přímými útoky na principy ústavy, ale též před záludnou korozí” těchto principů.

↓ INZERCE

Minulou neděli skončil termín, do kdy se Zuma měl dostavit k výkonu trestu, a nad Mysem dobré naděje se tak vznášely pro budoucnost jihoafrické demokracie zásadní otázky: Odváží se ho policie – kam do vlivných pozic během své vlády prosadil řadu loajálních mužů - zatknout? Vyvolá to násilný odpor jeho skalních příznivců, kteří vyhrožovali bojem (sám Zuma nedávno předvídal lidové povstání proti “zkorumpované justici”)? Zkrátka podaří se v praxi vymoci nařízení nezávislého soudu, tedy vládu práva?

Když se k jeho sídlu ve středu sjížděl houf policejních vozů, vydal se Zuma své vlastní policejní ochrance, kterou mu mimochodem stát coby exprezidentovi poskytuje. Nedošlo tedy ani k nenásilné eskalaci, ani k ústavní krizi - a Zuma byl převezen do nápravného zařízení v jeho domovské provincii KwaZulu-Natal, kde ve čtvrtek nastoupil k výkonu trestu. Právě skutečnost, že jej nakonec zatkla jeho vlastní, státem placená ochranka podle Sithembile Mbete, politoložky citované listem Financial Times, dokazuje pevnost jihoafrických institucí.

Ústavní soud navíc v pátek odmítl i Zumovu žádost o zrušení trestu, a vyslal tak definitivní signál, že ani největší dravé ryby jihoafrické politiky nestojí nad zákony. Zuma byl totiž středobodem a symbolem masivního nárůstu korupce, zvláště v řadách jeho vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC). Bývalý ministr financí Pravin Gordhan řekl, že během Zumovy éry bylo rozkradeno třináct miliard dolarů ze státních zdrojů. Výsledkem ztracené dekády je nárůst nezaměstnanosti i zadlužení, odliv investorů, trvající škody na kvalitě mnoha institucí, například finančních úřadů i částí policie, ale také například časté výpadky elektřiny zaviněné špatně řízenou státní firmou Eskom. Známkou funkční justice a nezávislých médií nicméně je, že se kauzy dostaly na veřejnost a média dlouhodobě pranýřovala „únos státu“ zkorumpovanou elitou.

Zatčení Zumy je pro Jihoafrickou republiku historickým momentem a podpoří úsilí současného prezidenta a šéfa ANC Cyrila Ramaphosy o nápravu. Tento politik býval v 90. letech blízkým spolupracovníkem Nelsona Mandely, například při jednání o mírové změně režimu nebo při sepisování nebývale progresivní ústavy. Odešel pak do byznysu, kde využil kontaktů i nových příležitostí a stal se miliardářem.

Do politiky se vrátil s cílem zastavit politický rozklad Zumovy éry, což se však daří jen pomalu: v ANC i na státních postech zůstalo mnoho nekvalifikovaných, ale mocných dědiců Zumovy éry a republiku trápí hluboké systémové problémy, dále vyostřené pandemií. Úspěch snažení o očistu je tedy nadále nejistý, i se Zumou za mřížemi.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Budou kňučet, budou ječet! Ale vy budete mučedníciZobrazit články