Je to opěrný bod. Školy nesouhlasí s možným zrušením maturit

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula dodržel slib učitelům – a po dvou týdnech od plošného přerušení výuky na základních, středních a vysokých školách, k němuž došlo 11. března, informoval ministerstvo školství o perspektivách návratu do běžných kolejí. Šéf resortu Robert Plaga (ANO) tak na pondělní tiskové konferenci na Úřadu vlády oznámil, že je možné počítat s návratem dětí do učeben v druhé polovině května, stejně jako se zjednodušenými maturitními i přijímacími zkouškami na střední a vysoké školy. Ministr zatím nepracuje s variantou, že by na dohánění výuky či skládání zkoušek padl některý z prázdninových měsíců.

„Rád bych učitele požádal o to, aby zadávané úkoly přizpůsobili faktu, že domácí vzdělávání potrvá ještě několik týdnů, a soustředili se na profilové předměty a procvičování,“ uvedl Plaga a ocenil nasazení pedagogů i úsilí rodičů, kteří vzdělávání dětí zajišťují a občas podle něj čelí přemrštěným požadavkům na domácí výuku. Ministr také jako první z politiků připomněl roli vysokých škol během epidemie a poděkoval za aktivitu spolků a dalších organizací občanské společnosti. „Třetí role univerzit, o níž se bavíme již dlouho, se zřetelně ukázala v posledních dnech a týdnech. Spočívá nejen v dobrovolnické činnosti spjaté s lékařskými a pedagogickými obory, ale je všeobjímající. Děkuji českým vysokým školám za práci, kterou odvádějí,“ řekl.

Oslovení ředitelé škol i učitelé Plagovo vystoupení oceňují, byť někteří podotýkají, že byl během uplynulých dní „málo vidět“. Zásadní výhrady ke scénáři, který by se mohl týkat středoškoláků, od nich nezaznívají. Vymezují se nicméně vůči zatím hypotetické možnosti obejít se bez maturit zcela: k této variantě by došlo, pokud by se studenti vrátili do škol až po 1. červnu. V takovém případě by maturitní známky dostali bez zkoušky a na základě průměru známek za poslední tři roky studia.

Perspektivy a data v pohybu

Ředitelé se k situaci musí postavit se stejným citem pro improvizaci, jako tomu bylo po oznámení, že už následující den se v jejich škole neučí a je třeba přejít na dálkové vzdělávání. I v případě příznivého vývoje kolem nákazy koronavirem budou při opětovném „nahození systému“ vystaveni značnému logistickému i byrokratickému náporu. Ministerstvo školství sice zveřejnilo odhad, který by školám alespoň teoreticky mohl dát čas na přípravu, ale Roman Prymula ještě v nedělních Otázkách Václava Moravce řekl, že jasněji o boji s nemocí bude až po 12. dubnu.

Do té doby očekává vrchol epidemie, jejž se vláda a úřady snaží udržet pod limitem 8 500 nakažených. „Pokud se vše podaří, jak předpokládáme, rušení plošných opatření by začalo od konce - podle toho, jak byla zaváděna,“ řekl České televizi Prymula. Zatím jde však jen o odhad z dat, která bude potřeba sledovat přinejmenším tři další týdny.

„Osobně očekávám, že se naši studenti se vrátí spíše na konci května, ale uvidíme,“ říká Jaroslav Mervínský, ředitel pražského Gymnázia Na vítězné pláni - a počítá s tím, že návrat do běžného vyučovacího režimu bude náročný. Zjednodušené maturity, které se letos obejdou bez slohové práce z českého a cizího jazyka, musí škola zvládnout zorganizovat do 21 dní od zahájení výuky, přijímací zkoušky pro žáky 5. a 9. tříd dokonce do dvou týdnů.

„Ano, najednou budeme řešit maturanty, přijímačky, kromě toho budeme dohánět úkoly, které jsme nestihli v režimu home office. Stejně napilno bychom ale měli i v případě, kdyby se studenti vrátili do školy na konci dubna,“ říká ředitel gymnázia a připomíná, že závěr druhého pololetí je vrcholnou fází školního roku.

Ke zjednodušené podobě maturit Mervínský výhrady nemá. „V této věci možná nebudu ve shodě s názory jiných kolegů, ale slohová práce z češtiny podle mě součástí maturity vůbec být nemusí. Objektivita jejího hodnocení i vypovídající hodnota je problematická. Didaktický test podle mě stačí. U zkoušky z cizího jazyka je to jinak – studenti by měli prokázat, že jsou schopní sestavit souvislý text,“ domnívá se.

„Odpuštění písemné části maturity schvaluji, schvaluji i didaktické testy. Už léta dělám maturitní komisařku, vím tedy, jak to funguje, a teď čekám, kdy mi Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání – CERMAT – dá pokyn, abych nastoupila,“ říká Naděžda Strážnická, učitelka dějin kultury na Střední škole cestovního ruchu a gastronomie v Blansku. „Maturity však jednoznačně proběhnout musí, ačkoliv po organizační stránce to nebude nic jednoduchého.“

Strážnická se nedomnívá, že by se studenti po návratu do škol dostali do fatálního skluzu kvůli tomu, že několik týdnů chyběli ve škole. „Budou mít na přípravu 21 dní, to je docela dost. Kdo se neučí vůbec, maturitu by nezvládl ani v řádném termínu. Pravdou je, že studenti jsou často vedení k úspěchu ve znalostních testech podle jednotlivých předmětů. Problém u maturity může nastat, když nebudou umět nic navíc. V didaktických testech je totiž třeba uvažovat asociativně, vědět, která fakta a souvislosti k sobě patří,“ vysvětluje s tím, že své studenty vede ke schopnosti propojovat znalosti napříč předměty. Didaktické testy podle ní od studentů vyžadují „od všeho něco“ – hledáním synonym počínaje, schopností interpretovat psaný text konče.

V tomto duchu se svými studenty pracuje i na dálku. Jejich úkoly většinou neznámkuje a nemá ani možnost ověřit, kam se při jejich řešení dívají. „Ale připravuji pro ně hlavně takové, u kterých musejí přemýšlet – poznat dobu, myšlenkový proud, umělecký směr a podobně,“ dodává. Zároveň učitelé nesouhlasí s tím, aby opravování didaktických testů zůstalo na školách - CERMAT je na to podle nich mnohem lépe vybaven.

Maturita, můj první úspěch

Přemysl Štrajt, učitel na Střední průmyslové škole v Hranicích, upozorňuje na jiný význam zkoušky, která by neměla padnout za oběť koronaviru ani v případě, že by se studenti do škol nemohli vrátit včas. „Ano, z pohledu člověka v praktickém životě je to možná jen hra, ale student to vidí úplně jinak. Obrat ho o první životní úspěch – nebo nabití úst – není dobrý nápad,“ myslí si.

I podle něj je přitom vynechání písemné části u maturit nutné, protože by CERMAT nebyl schopen opravit testy včas. „Pedagogů, kteří pro CERMAT dělají hodnotitele, věnují tomu čas a jsou ochotni nést takovou zodpovědnost, je málo. Školám ministerstvo jednoduše nařídí šibeniční termín, do nějž je nechá maturity vyhodnotit, problém bude vyřešený,“ říká Štrajt. Silné pochybnosti má naopak o tom, zda je rozumné nahrazovat maturitní vysvědčení libovolným propočtem z prospěchu z předchozích let.

„Pro většinu maturantů jde o první komplexní zkoušku, na niž se nelze připravit jednorázově. Je to test práce pod tlakem a v časovém limitu, zároveň je výsledkem přípravy, při níž musí člověk efektivně kombinovat nejen čas věnovaný jednotlivým předmětům, ale prokládat ho i úkoly, které na něj nakládali rodiče či sama realita. Přirozeným zakončením zkoušky je ritualizované utrpení rozfázované do několika kroků, zakončené oslavnými výkřiky ve dvě ráno. Bez náročné a trnité cesty budou pro studenty ty výkřiky prázdné,“ uvažuje učitel. Maturitu považuje za opěrný bod studentského sebevědomí, zvlášť, míří-li pak mladí lidé na vysokou školu. „Pokud by se situace nevyvíjela příznivě, osobně bych byl pro další posunutí termínů a provedení zkoušky se všemi náležitostmi,“ uzavírá Přemysl Štrajt.

Ve stresující – a do jisté míry demotivující – situaci se však mohou na konci května ocitnout i žáci, kteří místo do praxe nebo na vysokou školu míří teprve na školu střední. Ministerstvo školství oznámilo, že děti budou mít jen jednu možnost skládat přijímací zkoušky, nikoliv dvě. „Chápu, že je to pro ministra školství složité zvažování. Ale přijímací zkouška na střední školu může rozhodnout o budoucnosti dítěte. Mít dva pokusy – z nichž se počítá ten lepší – je aspoň trochu uklidňující,“ říká akademický pracovník a otec dvou dětí ve věku 13 a 15 let Daniel Soukup. „Současná situace je pro mnoho dětí už tak dost stresující. Posilovat jejich napětí tím, že jim dáme jen jediný pokus, je podle mě špatné řešení,“ myslí si.

Situace se však může ještě výrazně proměňovat. Zatímco nyní se odborná veřejnost – přinejmenším mentálně – připravuje na vypuknutí přípravných prací směřovaných k polovině května, ještě v neděli uvažoval Roman Prymula takto: „Nejprve by se nastartovala výroba, služby, u škol není jisté, zda se to podaří do konce školního roku,“ řekl ve zmíněných Otázkách Václava Moravce. Otázkou tedy zůstává, do jaké míry jsou informace reálné a do jaké míry vedené nutností přijít s prohlášením, protože veřejnost žádá alespoň nějaké indicie.