Deep Impact 2022: NASA se podařilo změnit dráhu asteroidu

Lidstvu se poprvé podařilo změnit dráhu jiného vesmírného tělesa. Nově zveřejněné údaje potvrdily úspěch testu, který koncem září proběhl jedenáct milionů kilometrů od Země. Náraz sondy o velikosti ledničky tehdy skutečně dokázal vychýlit asteroid, přesněji jeho měsíc - „balvan“ o průměru 160 metrů Dimorphos obíhající podstatně větší planetku Didymos. Mise pojmenovaná DART tak přinesla důkaz, že ochrana Země před nebezpečnými tělesy je možná, pokud je dokážeme odhalit včas.

Zatímco před nárazem oběhl Dimorphos mateřský asteroid o průměru kolem tři čtvrtě kilometru jednou za 11 hodin a 55 minut, po kolizi se oběžná doba zkrátila o 32 minut. Znamená to, že měsíček Dimorphos se k mateřské planetce přiblížil o desítky metrů. I tak nepatrné vychýlení by u nebezpečného asteroidu mohlo stačit, aby se vyhnul Zemi, pokud by proběhlo v dostatečné vzdálenosti. Lze to přirovnat ke kulce, kterou zasáhne silný poryv větru bezprostředně po opuštění hlavně; i nepatrný tlak pak způsobí, že projektil po stovkách metrů letu mine cíl. Opře-li se do něj vítr těsně před cílem, zásah už nic neodvrátí.

„Tato mise ukazuje, že se NASA připravuje na vše, čím se nás vesmír pokusí trefit. Je to přelomový okamžik pro planetární obranu i celé lidstvo,“ uvedl pro média administrátor NASA Bill Nelson. Vesmírná agentura před srážkou definovala jako hranici úspěchu zkrácení oběžné doby měsíčku alespoň o 73 vteřin. Současná data ukazují 25krát lepší výsledek.

Zároveň nedošlo ani k jedné z nepříjemných krajních možností – sonda se do měsíčku zanoří a nestane se vůbec nic, versus Dimorphos se po nárazu rychlostí přesahující šest kilometrů za vteřinu rozpadne na tisíce úlomků. Podmínkou úspěchu mise bylo i přesné propočítání dráhy planetky a jejího měsíčku, na němž se podíleli také čeští vědci z Astronomického ústavu AV ČR.

Vesmírná agentura se nyní zaměřuje na analýzu materiálu, který srážka sondy s Dimorphem z měsíčku vymrštila. I tento výtrysk totiž pomohl vychýlit Dimorphos z dráhy, fungoval podobně jako plyny unikající z trysek rakety.

Někteří odborníci nicméně připomínají, že otázka ochrany Země stále vyřešena není. „Neměli bychom příliš dychtivě spoléhat, že nám jediný test prozradí, jak se každý další asteroid v podobné situaci zachová,“ řekl BBC jeden vědců podílejících se na misi Tom Statler. Asteroidy mají různé složení a odlišnou vnitřní stavbu a na předem propočítaný náraz mohou reagovat různě, jak se o tom ostatně přesvědčili diváci filmu Deep Impact. Experiment DART tak lze spíše chápat jako začátek dlouhodobého výzkumu.

Vlastní kolizi zachytila kamera na palubě sondy, záběry z přiblížení a okamžiků těsně před nárazem lze shlédnout na stránkách NASA. Srážku pomáhal dokumentovat také malý doprovodný automat LICIAcube sestrojený Italskou vesmírnou agenturou. Jeho snímky pořízené ze vzdálenosti kolem 50 km, pomáhají vědcům mimo jiné pochopit, co se odehrávalo bezprostředně po nárazu, kdy hlavní sonda již neexistovala. LICIAcube nemá velkou anténu, údaje proto přicházejí na Zemi postupně.