Bělorusko: Občanský odpor sílí, Lukašenka hrozí vojenskou silou

Situace v Bělorusku je tématem hlavního textu v novém Respektu 34/2020. Zde ho doplňujeme o víkendový vývoj:

Bělorusové v uplynulém týdnu dostali od prezidentské (a podle oficiálních výsledků drtivě oražené) kandidátky Svjatlany Cichanouské několika videovzkazů. V tom úterním, který byl natočen po jejím únosu tajnou službou, žádala spoluobčany, ať neprotestují proti zfalšovaným volbám. Spoluobčané ji ale neposlechli - každému bylo z nahrávky jasné, že vznikla pod pohrůžkami a vydíráním. Jakým přesně, není doteď známo.

Na pátečním, natočeném v Litvě, kam ji běloruská KGB odvezla, již mluví jinak. Vyzvala k pokračování pokojných demonstrací a znovu prohlásila, že volby byly podvodné. Tahle výzva má výrazně větší úspěch. Mnohatisícová shromáždění se sešla v řadě velkých i menších měst. Na nedělní odpoledne je naplánován velký „pochod svobody“ v hlavním městě Minsku.

Ke kritice režimu se oficiálně připojil první diplomat či pracovníci státní televize. K lékařům, řidičům hromadné dopravy a pracovníkům velkých průmyslových závodů se tak pomalu přidává i část dosavadních režimních opor.

Aljaksandr Lukašenka ale žádnou ochotu k jednání či dokonce kompromisu nedává najevo. Do Minsku sváží vlaky a autobusy tisíce lidí na protipochod, který organizuje na svou podporu. Opakovaně také hrozí použitím vojenské síly. Do Brestu, města na hranici s Polskem a jednoho z center protestů, nechal přeložit vojenskou jednotku z východního Vitebska. Trvá na tom, že protesty jsou organizované ze Západu (jednou v této souvislosti zmínil i Česko).

V sobotním telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Putinem pak měl Lukašenka dostat ujištění, že Rusko poskytne režimu vojenskou podporu v případě „ohrožení zvenčí“. Nic takového Bělorusku ze strany Západu pochopitelně nehrozí, podle analytiků je to ovšem dosti gumová formulace na to, aby odůvodnila v podstatě jakýkoliv postup.

Co se děje mezi Minskem a Moskvou, je klíčové, ale velmi nepřehledné. Vnější pozorovatelé jsou odkázáni jen na dohady a spekulace. Rozhodně neplatí, že Lukašenka a Putin jsou vzájemně oddaní spojenci. Lukašenka je pro Rusko nespolehlivý partner, který jej dlouhodobě vydíral koketérii se Evropskou unií, Rusko se zase netají touhou Bělorusko spolknout, což Lukašenka ví.

Zda se tedy Lukašenka rozhodne zasadit občanským protestům další tvrdý úder s Ruskem za zády, zda Moskva zasáhne sama se svými jednotkami na pozvání minské vlády, či zda se odehraje ještě jiný scénář, je v tuto chvíli nejasné. O tom, že se situace neuklidňuje, svědčí fakt, že další z vůdkyň současné opozice, Veronika Cepkalo, raději odjela z Moskvy, kam kvůli bezpečnosti odjela v den prezidentských voleb, na Ukrajinu.