Evropa se plánovaných družic nevzdá

Má mít Evropa vlastní družicovou navigaci, obdobu amerického GPS? Berry Smutny, výkonný ředitel německé firmy OHB-Systems, údajně myšlenku evropské navigační sítě před časem označil za hloupý nápad, jenž má sloužit především francouzským zájmům. Brzy poté jeho firma paradoxně získala důležitou zakázku na výrobu evropských družic, které mají navigaci zajistit. Pokud Smutny tato slova skutečně řekl (vyplývá to z análů Wikileaks), kde se jeho skepse vzala?

Evropský navigační systém Galileo by měl po mnoha zmatcích a odkladech začít fungovat v roce 2014 či 2015, plného výkonu by měl dosáhnout do roku 2020. Přinesl by uživatelům satelitní navigace řadu výhod. Opravdu však Evropa potřebuje vlastní síť družic? Proč se nespokojit s relativně spolehlivým GPS, který ovšem vymysleli a kontrolují Američané? Smutnyho výroky se objevily v tisku v polovině ledna a okamžitě rozpoutaly nové kolo diskusí o smysluplnosti projektu, do něhož tečou miliardy eur z kapes evropských daňových poplatníků.

Jedním z kritiků Galilea i je

Mats Persson 

z vlivného britského konzervativního think-tanku

Open Europe

, kde působí jako ředitel pro výzkum. Open Europe je organizace, která přípravu Galilea sleduje již řadu let (známa je ovšem především svou kritikou evropské politiky a institucí EU - nevolá sice po vystoupení Británie z Unie, požaduje však více pravomocí pro členské státy, přičemž zároveň obhajuje jednotný evropský trh a volný pohyb pracovních sil). V rozhovoru s Respektem Persson říká, že by bylo rozumné sloučit Galileo a GPS do jediné sítě:

Evropský účetní dvůr před časem zjistil, že se projekt Galileo nepřijatelně prodražuje a je mizerně řízen. V čem špatný management spočívá? Jsou tyto problémy spíše věcí minulosti, nebo stále přetrvávají?

Jsou věcí minulosti, současnosti a nezmizí ani v budoucnu. Potíž je v tom, že členské státy Unie mají od začátku velmi rozdílné názory na to, jak přesně má Galileo vypadat a k čemu má sloužit. Mají také rozdílné obchodní zájmy, netáhnou za jeden provaz. Velmi tvrdě se přou o každý kontrakt. Navíc se nedokázaly shodnout, zda má být evropská navigace využitelná i k vojenským účelům. Tím se to všechno ještě víc zpolitizovalo.

Jaký je výsledek? Bude mít Galileo vojenskou složku?

Myslím, že dohoda zatím nevznikla. Několik zemí je stále proti.

Je rok 2011 a navigační síť má již brzy začít fungovat. Jak je možné, že takové věci dosud nejsou vyjasněny?

Také mě to překvapuje. Původně měl systém začít pracovat v roce 2008, takže se již opožďuje o tři roky. Teď je začátek posunut na rok 2014 v nejlepším případě, 2017 či 2018 v nejhorším. Zároveň se projekt velmi prodražuje.

Proč?

Z řady důvodů: Hlavním je asi rozhodnutí soukromých investorů z projektu vycouvat. Došlo k tomu v roce 2007 a projekt se tím pro evropské daňové poplatníky zdražil dvakrát či třikrát. Odstoupila také Čína, která na Galileu původně měla participovat, a vzala s sebou některé technologie. Přinutila tím Evropskou unii, aby žádala o povolení, než bude moci použít Galileo na určitých frekvencích. Podobných faktorů, kvůli nimž stoupají náklady nade všechny meze, je víc.

Soukromí investoři se stáhli z Galilea mimo jiné proto, že u podobných otevřených projektů – signál evropských družic bude stejně jako u GPS šířen zdarma – není jasné, kdo na nich nakonec vydělá. Galileo nepochybně nastartuje nových trh se spoustou podnikatelských příležitostí, ale vrátí se vynaložené peníze zpět do společné evropské pokladny?

O tom nikdo pořádně nepřemýšlel. Stále je jistá šance, že evropská síť bude dokonalejší verzí GPS, vstřícnější k uživatelům, bude americkému systému technologicky nadřazena. V tom může spočívat její přínos pro evropské daňové poplatníky. Ale žádný konkrétní obchodní model, jak se Evropě vynaložené peníze vrátí, neexistuje. Je tu prostě předpoklad, že to bude pro evropskou veřejnost přínosné.

Deník Die Welt v lednu napsal, že vědci z německé kosmické agentury DLR tajně vyjednávají na americké ambasádě v Berlíně o sloučení GPS a Galilea. I tato zpráva pochází ze zdrojů Wikileaks. Deník se pozastavuje nad tím, že kdykoliv němečtí výzkumníci pracují na ambiciózním kosmickém projektu, spěchají jej zřejmě nejprve projednat s Američany. Co tomu říkáte?

Upřímně, sloučení obou sítí by mělo velký ekonomický smysl, ušetřilo by hodně peněz. Jenže se tím neguje původní záměr, který stál za vybudováním Galilea, totiž mít vlastní evropský systém nezávislý na tom americkém. Z politického hlediska by tedy bylo sloučení velmi obtížné. Francie by na něco takového asi nepřistoupila, ani jiné země, které Američanům moc nedůvěřují. Naproti tomu Británie, jež má s USA tradičně dobré vztahy založené na důvěře, by s tím zřejmě velký problém neměla.
Myslím ale, že pokud diskuse o sloučení skutečně probíhaly, bylo to v minulosti, ne někdy nedávno. Pouze kdyby průtahy kolem Galilea pokračovaly, mohly by být takové úvahy oživeny.

Článek v Die Welt uvádí, že by spojené družicové systémy mohlo spravovat NATO. Copak si lze představit, že by Američané převedli své družice pod NATO?

Řízení systému by šlo rozdělit: civilní užití navigace by společně spravovaly Spojené státy a Evropa, zatímco nad vojenským využitím GPS by si ponechali kontrolu Američané.

Myslíte tedy, že Galileo bude pokračovat jako samostatný evropský projekt?

Myslím, že pokračovat bude, a dokud se neobjeví nějaké zásadně nové informace, budu tomu věřit i nadále. Evropa do Galilea investovala svou politickou prestiž, ne pouze peníze. Nevypadalo by dobře, kdyby po všech těch plánech na samostatný systém, na zvýšení nezávislosti na USA, poté, co se utratí 20 miliard eur během 20 let – myslím, že minimálně tolik to nakonec bude stát - by Evropa nadále musela spoléhat na Spojené státy. To by její hrdost zasáhlo až příliš. Unie se samostatného Galilea nevzdá, pokud bude mít jen trochu na vybranou.

Další informace o projektu Galileo a navigaci GPS naleznete v pondělním Respektu.