Deset světových událostí 2024

Návrat Donalda Trumpa

V prezidentských volbách ve Spojených státech zvítězil republikán Donald Trump. Staronový prezident porazil kandidátku demokratů Kamalu Harris, která se proti němu postavila v červenci, kdy z kampaně po zmateném výkonu v předvolební debatě odstoupil úřadující prezident Joe Biden. Ten podle průzkumů ztrácel na Donalda Trumpa až pět procent a jeho šance byly minimální. Kamale Harris se během léta podařilo situaci téměř vyrovnat. Kampaň byla dramatická a vyhrocená, na Donalda Trumpa byl dvakrát spáchán atentát, v prvním případě střelec v pensylvánském Butleru kandidáta minul jen o několik milimetrů. Nakonec ale Trump zvítězil poměrně jasně, obdržel o více než dva miliony hlasů více než jeho soupeřka a na rozdíl od svého prvního vítězství v roce 2016 tak získal na svou stranu celkovou většinu amerických voličů. Republikáni ovládli také obě komory amerického Kongresu, Sněmovnu reprezentantů i Senát. Donald Trump a jeho viceprezident J. D. Vance nastoupí do funkce 20. ledna 2025.

Íránská moc se drolí

Posledních dvacet let na Blízkém východě setrvale rostla moc íránské šíitské teokracie, což vyvolávalo velké obavy nejen v Izraeli, ale také v sunnitských monarchiích v čele se Saúdskou Arábií. Írán získal kontrolu nad pásem území, který sahá od Teheránu až k libanonských břehům Středozemního moře, a přesouval po něm zbraně a bojovníky. Rok 2024 přinesl prudký obrat: Írán přišel o klíčové spojence, kterým v existenční nouzi prakticky nijak nepomohl. Hizballáh, nejsilnější nestátní milice světa a donedávna nejsilnější aktér libanonské politiky, při izraelské ofenzivě přišel o většinu vojenské infrastruktury a o velení. Při cíleném útoku byl v Bejrútu zabit i Hasan Nasralláh, který platil za jednoho z nejmocnějších mužů na Blízkém východě. Syrský diktátor Bašár Asad, který se minulých třináct let držel u moci jen s pomocí Hizballáhu, Íránu a Ruska, náhle padl. Írán sužovaný ekonomickou krizí je jen papírovým tygrem.