Změny v prezidentské volbě: elektronické petice a podpis zákonodárců pro jednoho kandidáta
Jak se čeští politici poučili z výběru hlavy státu
Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota a Silvie Lauder.
Ačkoli jsou další volby prezidenta České republiky poměrně vzdálené, v parlamentu finišuje nová podoba pravidel určujících jejich běh. Tento týden se novelou zákona o volbě prezidenta zabýval ústavně-právní výbor v Senátu, příští týden by se měla projednat v horní komoře jako celku. Pokud novela projde, budou se podle ní řídit prezidentské volby v roce 2026.
Nová pravidla reagují na to, co v minulosti budilo kontroverze. Jedna z hlavních změn vyjasňuje to, jak je to s podpisem senátorů a poslanců při podpoře kandidátů a kandidátek. Nově bude možné, aby každý senátor/poslanec či každá senátorka/poslankyně podpořili pouze jednoho kandidáta či kandidátku.
Doposud situace nebyla jasná a v minulosti sloužilo několik senátorů jako vstupenka do politické soutěže. V roce 2022 například sedm senátorů podepsalo kandidaturu na prezidenta dvěma uchazečům, a poslanec Jaroslav Lobkowicz takhle podpořil dokonce tři kandidáty.


Podle části ústavních právníků to šlo proti smyslu zákona (který to nicméně výslovně nezakazoval). I Nejvyšší správní soud, který některé kandidatury v minulosti přezkoumával, však již ve svém usnesení z roku 2017 řekl, že se přiklání k výkladu, že zákonodárce nemůže být členem většího počtu skupin poslanců či senátorů (navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů).
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu