Kalousek na dvou frontách

Stojí na scéně už čtvrtstoletí. A přestože se během té doby zamotal do velkých skandálů a kontroverzí, stal se teď jednou z hlavních postav blížících se voleb. Miroslav Kalousek. Političtí oponenti si odpor k němu vystavují na billboardy jako program, pro řadu jiných se stal nečekanou nadějí: slibuje, že zabrzdí autoritářské sklony druhé velké figury letošních voleb – prezidenta Miloše Zemana.

I kritici Kalouskovi přiznávají, že v politice hraje extraligu a že zvládá technologii moci jako málokdo jiný v této zemi. Během politické kariéry se opakovaně zvedl z velkých politických pádů a boj vyhlášený Zemanovi z něj dnes dělá nejslyšitelnějšího tuzemského obránce ústavy a demokracie. Otázkou zůstává, zda jím opravdu je.

„Nic jsme si v tomto směru nepřipravovali, na žádné schůzi vedení strany nepadla slova, že by to mohla být osa naší kampaně,“ odpovídá místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová na otázku, jak se vlastně v její partaji rodila antizemanovská předvolební strategie. Prý to tak trochu vyplynulo z prezidentských voleb po prohře předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga.

Sám Kalousek to prý měl jinak – do protiprezidentského boje za demokracii jej poslalo letní vyjádření Miloše Zemana, že považuje ústavní zvyklosti za „idiotské“. Že se jako jeden z mála postavil populárnímu Zemanovi, mu v části rozdělené společnosti vyneslo pozornost a respekt, nicméně při bližším pohledu se zdá, že celý „boj proti autoritářství“ zatím stojí na bonmotech typu: Zeman zachází s ústavou jako kdysi Klement Gottwald. Jak si tedy Zeman podle Kalouska uzurpuje moc a co s tím Kalouskova strana míní podniknout?