Jak se nechat znásilnit tak, aby byl pachatel potrestán
Jde o delikátní úkol: je potřeba zároveň mít i nemít trauma a k tomu uměřenou hysterii
Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota a Silvie Lauder.
Aktuální dění přináší pro tento newsletter pozoruhodné náměty. Nastal tak kupříkladu čas na sepsání návodu, jak se nechat znásilnit tak, aby byl pachatel potrestán tuzemských soudním systémem.
Je to totiž mimořádně delikátní úkol, v němž je potřeba být jako oběť dostatečně traumatizován/a, aby bylo opravdu zjevné, že vám znásilnění ublížilo, ale zároveň si nenechat mentální zdraví tímto zločinem zničit do té míry, že vás soud bude považovat za osobu labilní a nedůvěryhodnou.
Je tedy potřeba být natolik funkční, abyste se dokázali obrátit na policii, předložit detailní a koherentní popis události, obhájit vlastní nezodpovědné chování, které bezpochyby k činu vedlo nebo přispělo, a ustát případný soudní proces, během něhož vás – a celý váš život – obhajoba rozebere na součástky. Na hysterky není u soudu nikdo zvědavý!


Ale zároveň je nutné utrpět trauma natolik hmatatelné, že ho vezme vážně i běžný soudce či soudkyně, kteří nemají možnost si zjistit, že znásilnění je velmi vážný čin s velmi závažnými následky. Přičemž nároky jsou vysoké, jak jsme se dozvěděli z několika aktuálních rozsudků, které skončily podmíněným trestem pro pachatele, přestože zcela jasně a nade vši pochybnost ublížili oběti.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu