Gangy ve Švédsku, Číňané v Africe, traumata v Sýrii. Pět osobních tipů na festival Jeden svět

Poučíme se? Minulou dekádu i dění v Česku určovaly konflikty a následky chudoby v Sýrii, Turecku, Libyi či západní Africe (uprchlická krize), globalizace, která odhalila naši provázanosti i závislost (pandemie), imperiální ideje a strategie zrozené v Kremlu (válka na Ukrajině) a síla sociálních sítí a frustrace zvláště chudších Američanů ze směřování jejich země (efekt Donald Trump). Ve výčtu by šlo pokračovat, ale pointa je zřejmá: porozumění světu za českými hranicemi a také za hranicemi Evropy je v 21. století zcela zásadní kompetencí, jejíž význam bude dál stoupat. 

V kontrastu s tím stojí často až příliš provinční česká veřejná debata. Mnohdy si jen úzce a lokálně definujeme, co se nás týká a v čem se tedy máme orientovat. Festival Jeden svět, jehož 27. ročník byl ve středu zahájen, přesto dokáže plnit kina (a v rámci promítání na školách vyvolat zájem mladých lidí) dokumentárními filmy o vzdálených zemích a o globálních (tedy nás všech se týkajících) problémech. Rozšiřuje rozhled a empatii daleko na české hranice i za hranice Evropy, proto jej osobně považuji za jednu z nejlepších akcí pro veřejnost, které v Česku vznikly –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a fungují. Letošní ročník přináší desítky různorodých filmů, které nabízejí vcelku komplexní obraz světa roku 2025. Níže přikládám pět osobních tipů; vycházejí z témat, jimiž jsem se na stránkách Respektu v minulých letech věnoval.

G – 21 scén z Gottsundy (G – 21 Scenes from Gottsunda) Švédská Uppsala není proslulá jen univerzitou, ale také gangy na jejích předměstích. Je to podobné jako v jiných větších švédských městech, na jejichž okraji byla postavena panelákové sídliště, v nichž dnes žijí téměř výhradně uprchlíci (a jejich děti). Do Švédska přicházeli ve velkém od osmdesátých let, zprvu hodně z kurdských oblastí Iráku, poté ze Somálska, z Bosny, Kosova. Právě kvůli segregaci a nedostatku kontaktů se švédskými domorodci se mnozí z nich nezačlenili do švédské společnosti a na předměstích vyrostly mocné násilné gangy. Režisér Loran Batti na uppsalském předměstí Gottsundy vyrostl: jako jeden z mála uspěl a odešel žít jinam, zatímco se jeho kamarádi z dětství a puberty stali gangstery. Jeho původ mu umožnil natočit jedinečný portrét života ve švédském ghettu. Pracoval na něm pět let. (Reportáž Respektu Gangy Göteborgu si můžete přečíst zde)