To ráno bylo mlhavé. Ne kvůli smogu, ale kouři z hořících pneumatik a ohňům, u kterých se ohřívali demonstranti, bránící z posledních sil barikády proti policejním těžkooděncům. V ukrajinském Kyjevě bylo ráno 20. února 2014, na tamním centrálním náměstí Majdan se proevropské protesty proti prezidentu Janukovyčovi chýlily ke krvavému finále.
Za pár hodin už ležely ve vstupní hale hotelu Ukrajina a na chodníku nedaleko hotelu Kozackij desítky mrtvých těl demonstrantů, přikrytých zakrvavenými prostěradly. Policisté z jednotek Berkut je za bílého dne během několika desítek minut postříleli ostrými náboji.


Masakr tehdy otřásl Ukrajinou a spustil pád Viktora Janukovyče, prchajícího vzápětí do Ruska. Ruská armáda brzy vtrhla na ukrajinský Krym a do Donbasu. Začala krvavá agrese vůči suverénní zemi, nikdo v Evropě a na Západě ji ale nechtěl vidět. Připustili si ji naplno až v únoru 2022, kdy „zelení mužíčci“ vtrhli masově a otevřeně do dalších míst Ukrajiny.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu