Co je teď skutečným problémem českých škol

České školy obchází strašidlo umělé inteligence. Roky se tu přivíraly oči nad skutečností, že některé z dětí mají výhodu v podobě vzdělaných rodičů, kteří umějí pomoci i s těmi nejtěžšími domácími úkoly. Výsledkem je neblaze proslulá skutečnost, že spočíváme na špici zemí, kde šance dětí závisí na dosaženém vzdělání rodičů. S umělou inteligencí ale přicházejí časy, kdy může mít – do jisté míry – něco jako vzdělané nápomocné rodiče každý. Stačí se naučit zadávat na webu pokyny, jejichž náročnost nepřevyšuje vyhledávání v Googlu. „Co se ale takhle děti naučí?“ ptají se zděšení učitelé, když vidí, jak snadné a účinné to je. Kdo ví… Ovšem problém začíná úplně jinde, a sice už v tom, jak české školství chápe význam slova „naučit se“. 

Dřív to bylo lepší

Debata o tom, jak vzdělávat nastupující generace, nikdy nekončí, protože nikdy nekončí ani přísun nových dětí mířících do prvních tříd. Právě teď se řeší průzkum vypracovaný experty z Univerzity Palackého v Olomouci, kteří zkoumali používání umělé inteligence (AI) při psaní domácích úkolů. Z průzkumu mezi téměř třemi desítkami tisíc žáků vyšlo, že pomoc AI využívá 33 procent z nich a 28 procent – tedy jen o málo méně – si nechává úkol umělou inteligencí rovnou vypracovat. Každý sedmý školák pak připustil, že pomoc nekonečně chytrého přítele na telefonu využívá tajně i při psaní školních testů.