Trump se zlomil

Spojené státy i svět mají za sebou zásadní týden. Donald Trump nevydržel tlak a zlomil se. V praxi to znamená, že s výjimkou Číny ustoupil od série tzv. odvetných cel, která na základě údajných obchodních nerovností zavedl o týden dříve proti velké části světa včetně Evropy. V tuto chvíli tedy platí, že restriktivní exportní opatření nezačnou platit 15. dubna, jak Bílý dům původně avizoval, ale odkládají se o 90 dní. Důraz je na spojení „v tuto chvíli“: na nic z toho, co prezident Spojených států říká nebo vyhlašuje, se totiž zjevně nedá spolehnout. Zítra může být nálada v Bílém domě zase úplně jiná.

Ne zcela geniální

Trumpův ústup lze jako obvykle interpretovat nejrůznějšími způsoby. Objevily se pokusy vidět celou záležitost jako součást jakési geniální strategie. Šéf Bílého domu nejdříve vrhl proti americkým obchodním partnerům to nejhorší, co si uměl vymyslet, vyděsil je, a pak, když začalo jít skutečně do tuhého a výrobci začali panikařit, zase ucukl a otevřel časovou prodlevu nutnou k vyjednávání. V tomto pojetí je celá akce promyšlenou snahou vyjednat nové, pro Ameriku údajně férovější podmínky mezinárodního obchodu, vedenou nekompromisním mužem, který ví, co dělá.

Zdá se nicméně, že tuto k Trumpovi velkorysou interpretaci vyvrací samotný americký prezident. Ten se v podstatě přiznal, že ho ke změně názoru dovedla rostoucí panika na finančních trzích. Prohlásil, že o kroku uvažoval několik dní a rozhodl se pro něj, protože „lidé se trochu začínali bát. Říkal jsem si, že začínají vyšilovat. Že se jim trochu zatočila hlava.“ Jinými slovy, Trump podlehl tlaku Wall Street, velkých podnikatelů, vlastních poradců a ministrů (klíčovou roli podle všeho sehrál ministr financí), celkové atmosféře strachu z ekonomického chaosu a recese, jež se v důsledku jeho kroků začala šířit společností. To je však chvíle, jež se může časem jevit jako klíčový okamžik Trumpova druhého funkčního období.