Kdo to vezme do rukou?

Už déle než čtvrt století publikuje Jiří Hájíček (1967) své prózy, z nichž ne všechny, ale podstatná část ano, vyprávějí o minulosti a přítomnosti českého venkova. Ve svých třech posledních románech – Dešťová hůl (2016), Plachetnice na vinětách (2020) a letošní novince Drak na polní cestě – je přitom cele obrácen do současnosti. A povahu tuzemské venkovské současnosti ohledává z různých aspektů. 

Hlavním hrdinou Dešťové hole je šestačtyřicetiletý správce pozemků při Jihočeské univerzitě Zbyněk Polecký, kterého bývalá přítelkyně Bohuna požádá o pomoc v majetkosprávním sporu. Zbyněk, jenž prochází osobní krizí, se ponoří do pozemkových záznamů a naráží na machinace s půdou ve vsi, na niž má vazbu. Rozplétání minulosti a vztahů jej probouzí z letargie a malátnosti. 

V Plachetnici na vinětách autor pro změnu učinil hrdinkou sedmačtyřicetiletou v Praze žijící docentku anglicky psané literatury. Rovněž prochází osobní krizí, nedávno se rozvedla, manžel si našel mladší ženu. Ze středostavovského velkoměstského provozu ji vytrhují návštěvy jihočeské vesnice, kde žijí chřadnoucí rodiče. A v nedaleké obci bydlí její sestra Veronika s manželem Ladislavem; ti mají do kapsy podstatně hlouběji než ona. V nynějším Drakovi na polní cestě je však mnohé jinak.