Milujte se a množte se

Klesá nám porodnost – a nejen nám. Je to výbušné téma a politikum, soudě podle stávající americké prezidentské kampaně či podle mely, která se strhla, když přišla Babišova vláda před čtyřmi lety s návrhy na podporu zvýšení porodnosti. Loni přišlo u nás na svět tak málo dětí, že to bude jeden z nejslabších populačních ročníků. Ve srovnání s rokem předchozím došlo k poklesu o devět procent, a ve srovnání s rokem 2021 dokonce víc než o 17 procent – a pro další roky se predikuje další pokles. Ve stejném období došlo přirozeně i k poklesu úhrnné plodnosti (průměrného počtu dětí na jednu ženu) z 1,83 (2021) na 1,45 (2023). Magická hodnota prostého zachování reprodukce populace je přitom 2,1 dítěte na ženu.

Nejsme v tom sami, se stejným problémem se potýkají vlády v celé Evropě, Asii, Americe, ale třeba i v Kalkatě, kde plodnost dosahuje jednoho dítěte na ženu. Rekordmanem je v tomto srovnání Jižní Korea, kde loni plodnost poklesla na 0,72 dítěte na ženu. To prakticky znamená, že při stávajících hodnotách bude mít 100 prarodičů 36 dětí, které pak budou mít 13 dětí. Během dvou generací zmizí 87 procent populace.

S tím samozřejmě stárne populace a na jednoho ekonomicky aktivního jedince připadá stále více ekonomicky neaktivních. V Itálii připadalo v roce 1950 na jednoho člověka staršího 80 let 17 dětí ve věku do 10 let. Dnes je tento poměr 1 : 1. Ratingová agentura Moody’s  se vyslovila ve smyslu, že „zatímco se demografie tradičně zohledňovala ve středně a dlouhodobém výhledu, dnes už prakticky zasahuje do úvěrových profilů států“. Jinými slovy už se nám demografický trend zhmotňuje před očima. V Japonsku z veřejného prostoru mizejí děti a fabriky na dětské pleny mění výrobu na pleny pro seniory, ale klesá i hladina inovativnosti – a narůstá státní dluh. Je zjevné, že armádu důchodců – a je jedno, jestli vlastní děti měli, či nikoli – už brzy nebude možné zaplatit. Řada vlád bije na poplach a přichází s pronatalitními programy.