Budu fandit. Neuvěřitelný!

Přejel jsem hranice do Portugalska. Celou cestu jsem se těšil na portugalskou kávu s mlékem a croissant, a tak jsem zastavil u prvního bufetu.

„Odkud jsi?“ Chlapík stál opřený o zeď kousek ode mě. „Z Česka.“ „Hele, tak to upřímnou soustrast.“ Vyděsilo mě to. „Dnes vám naložíme,“ pochechtával se chlapík.

Až teď mi došlo, že jde asi o fotbal, a spustilo to ve mně vodopád vzpomínek. Jsme děti a jdeme na pražské derby do kotle Slavie. Slavia vyhrává, a když chceme odejít, vítá nás trestná výprava sparťanských fanoušků, kteří na nás s šílenými výrazy útočí, a do toho všeho se motá policie, zahalená do oblaku slzáku. Z toho zápasu si pamatuju jenom to.