Vydáme izraelského premiéra do Haagu?
Česko by mělo hájit mezinárodní pravidla i ve chvíli, kdy nám jejich uplatňování zrovna nekonvenuje
Vydání zatykače na Vladimira Putina pro podezření z válečných zločinů jasně ukazuje, jak brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko na Ukrajině postupuje,“ napsal premiér Petr Fiala loni na Twitteru poté, co se ruský diktátor stal oficiálně hledaným mužem. Mezinárodní trestní soud (ICC) šetří jeho vinu na únosech ukrajinských dětí do Ruska a západní spojenci úsilí britského hlavního prokurátora Karima Khana – právem – vítají.
Uplynul rok, Twitter se mezitím jmenuje X, do překotného dění se po říjnovém masakru židovských civilistů na jihu Izraele přidala další válka: mezi Izraelem a Hamásem. A žalobce Karim Khan požádal soud o vydání nového zatykače, tentokrát na vůdčí představitele palestinské teroristické organizace a na izraelského premiéra a ministra obrany.
Z čela české politiky se ozývají zcela odlišné reakce. „Děsivé a zcela nepřijatelné,“ sepsul Khanovo snažení premiér Fiala a jeho poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar kritiku minulý týden rozvedl. „Situace, že by česká vláda vydala předního představitele jakékoli teroristy napadené, spojenecké a demokratické země do Haagu, nenastane,“ řekl v rozhovoru se serverem Aktuálně.cz. „Pokud bude soud dávat na roveň teroristy s demokraticky zvolenými politiky, bude debata o jeho budoucnosti ve svobodných společnostech nevyhnutelná a zcela namístě.“
Pokud u nás k této debatě skutečně dojde, tak by měla směřovat k jinému závěru, než naznačuje Pojar.
Rovnost před zákonem
Než k němu přejdeme, uveďme na pravou míru dvě věci. Žalobce Khan nestaví teroristy a izraelské představitele na jednu rovinu, vůdci Hamásu jsou vyšetřováni z jiných zločinů než izraelští předáci. Jediné rovnítko je časové: oba případy jsou šetřeny v téže době, a proto byly oznámeny současně.
Zatykač také neznamená, jak někdy zaznívá, že by žalobce upíral Izraeli právo na obranu proti Hamásu, jehož teror ze 7. října bezesporu stál na začátku nynějšího kola blízkovýchodního utrpení. Izrael má samozřejmě právo na obranu. Tak jako všechny státy i nestátní skupiny však musí dodržovat pravidla, s jejichž pomocí se mezinárodní společenství pokusilo civilizovat vedení válek a omezovat utrpení civilistů.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu