Za nový pravěk!

Nekonvenční americký ekonomický antropolog David Graeber (1961–2020) vešel u nás do širšího povědomí hlavně českým vydáním knihy Dluh. Prvních 5000 let (BizBooks, 2012). Letos se dostává zdejším čtenářům do ruky jeho posmrtně vydaná syntéza vytvořená společně s Davidem Wengrowem a nazvaná ambiciózně Úsvit všeho. Nová historie lidstva.

Leckomu býval trnem v oku Graeberův radikálně levicový aktivismus, do seriózní vědy přece politika nepatří. Bez tohoto poselství by však tahle kniha patrně vůbec nevznikla, neboť autoři by si nepoložili otázky tak, jak si je pokládají. Graeber s Wengrowem totiž úspěšně přinutí čtenáře ptát se: Je tento svět, který si lidé v podobě globalizovaného kapitalismu nakonec vytvořili, tím nejlepším z možných světů, jak jsme ze všech stran utvrzováni?

Byla to skutečně vývojová nutnost vyplývající z údajného přirozeného sklonu lidí ke směně, jak se domnívají ekonomové pokračující ve stopách Adama Smithe? Nebo jsme jen ztratili schopnost vědomého rozhodování o podobě společnosti a politické imaginace, kterou autoři nacházejí ještě u indiánů konfrontovaných s evropským dobýváním?