Nekončící projekt

Turecko-americký ekonom Daron Acemoglu (1967) a britský politolog James A. Robinson (1960) jsou už u nás známí knihou Proč státy selhávají. Kořeny moci, prosperity a chudoby, v níž hledali recept na dobré fungování státu a na cestu k prosperitě. V další česky vydané publikaci Úzký koridor. Státy, společnosti a osud svobody rozvíjejí podobné téma, ale vstupní otázky jsou poněkud odlišné. Jak zkrotit stát s jeho rozsáhlou byrokracií, mocnou armádou, který má svobodu rozhodovat, co je a co není podle práva? Jak žádat po státu, aby ve složitém světě zastával víc a víc povinností a zároveň byl držen pod kontrolou? Jak přimět společnost ke spolupráci, a ne k dělení mezi znesvářené skupiny?

Lidské společnosti řeší podle autorů po staletí stále totéž dilema: na jedné straně se vyhnout strachu a represím, s nimiž přicházejí despotické státy, a na straně druhé zamezit násilí a bezvládí, když stát neexistuje nebo je nefunkční. Mezi těmito úskalími existuje jen „úzký koridor svobody“ a probíhá v něm boj o rovnováhu mezi státem a společností. V ideálním případě není násilný, zato probíhá nepřetržitě a každodenně: „Má to své výhody. V onom úzkém koridoru mezi sebou stát a společnost nejen bojují, ale také spolupracují. Spolupráce dává státu větší možnosti uskutečňovat věci, o které společnost stojí, a lépe mobilizuje společnost k tomu, aby na to dohlížela.“

Německé kmeny a Řím