Dějiny i s nevěstkami

Dobové společenské představy a morálka zásadně ovlivňují náš pohled na historii – a pro málokteré téma to platí tak výrazně jako pro dějiny prostituce, jak dokazuje kniha britské historičky a novinářky Kate Lister Děvky, šlapky, hampejznice. Dalo by se dokonce říct, že nevypráví historii poopravenou, jako spíše zcela neznámou. „Stigma spojené se sexuální prací a sexuálními pracovnicemi nás dlouho zaslepovalo vůči realitě, v níž tyto a mnohé podobné ženy žily,“ píše Lister. A tato realita byla mnohem komplexnější.

Hned jedno z nejstarších dochovaných literárních děl, sumerský Epos o Gilgamešovi, obsahuje příběh o nevěstce. Šamchat svede divocha Enkidua a po „šest dní a sedm nocí“ trvajícím sexu z něj stvoří civilizovaného člověka. Když však v sedmdesátých letech 19. století epos rozluštil a publikoval Brit George Smith, tuto pasáž vynechal. „Smith se prostě nedokázal přimět, aby ji vylíčil,“ píše Lister.  „On a jeho konzervativní současníci se možná nad Šamchat zhrozili, ale je zjevné, že takto být vnímána neměla. Šamchat je vlivná, uznávaná, vládne kouzelnou mocí a možná byla považována i za posvátnou.“

V podobném duchu pak rozkrývá další historická období. Dozvídáme se, že prostituci regulovaly už nejstarší zákony počínaje Chammurapim, a zdaleka ne vždy to byla regulace represivní.  Zjistíme, že anglické středověké bordely v jistém období spravovali církevní představitelé, kterým se odevzdávala část výdělku, že ve velkých městech renesanční Itálie byly prostitutky registrované a platily daně, že v Londýně druhé poloviny 18. století vycházel adresář obsahující adresy, služby a ceny sexuálních pracovnic. Lister píše také o ženách bohatých a politicky vlivných, jejichž bohatství a moc plynuly právě ze sexuálních služeb. O tom, jak koloniální morálka proměnila zvyky a tradice podrobených zemí, kde byl pohled na prodej sexu značně odlišný.

Autorka se už u nás představila knihou Podivuhodná historie sexu postavenou na krátkých exkurzech do řady témat. Někdy mohly působit kuriózně, ale Lister skrze jejich kontext osvětlila zásadní a aktuální otázky sexuality i toho, jak se v ní protínaly mocenské zájmy. Aktuální svazek s pěti stovkami kreseb a fotografií je tradičnější, nejde však jen o fascinující ponor do dějin prostituce. Zachycuje i proměny v pohledu na ženskou sexualitu a autonomii, na vztahy ve společnosti – text se věnuje i prostituci mužské –, stejně jako na zdraví, práci či roli sexuality ve válkách. Škoda jen, že vyprávění končí po druhé světové válce a v samém závěru se na skok podívá do sedmdesátých let, kdy francouzské prostitutky protestovaly proti represivnímu postupu policie. Apelativní závěr požadující dekriminalizaci sexuální práce by fungoval lépe, kdyby Lister dějinný výlet protáhla až do současnosti.