Koho to prvního napadlo?

Tahanice o to, kdo první vymyslel konkrétní jídlo, lze zaznamenat všude. Příklad najdeme i v Česku, v posledních letech se třeba k „rodišti“ trdelníku, prodávaného u nás turistům jako „staročeský“, hlásí Slováci, Rumuni a Maďaři. Když ale jde o to, která restaurace jako první začala nějaký pokrm nabízet, může rozepře doputovat až před soud. Tak jako se to stalo letos v lednu v Indii, kde se v soudních stáních rozhoduje o „stvořiteli“ jednoho z nejrozšířenějších globálních pokrmů – butter chicken neboli máslového kuřete. A ve hře jsou samozřejmě peníze.

Lahodně hutná

Lidstvo se prý dělí na ty, kdo butter chicken (známé též jako murgh makhani, anglické označení se poprvé objevilo v roce 1975 na jídelním lístku indické restaurace Gaylord na Manhattanu) bezvýhradně milují, a na ty, kdo si myslí, že je tento pokrm značně přeceňován. Pak je tu ještě třetí skupina, a to jsou ti, kdo máslové kuře v životě neokusili. Těch posledních (samozřejmě vyjma vegetariánů a veganů) nebude ovšem zas až tolik, neboť tuto indickou klasiku lze najít v nabídce restaurací i bublající na kamnech domácností po celém světě a na milost ji berou i ti, kdo „indii“ zrovna neholdují. Jde zkrátka o hvězdu gastronomie severní Indie, jež expandovala na všechny kontinenty: do Evropy, Spojených států, Austrálie…, kde je ovšem možné butter chicken nalézt i jako náplň na pizze nebo slaných koláčích.

V každém případě jde o nejoblíbenější pokrm v Dillí, kde se také butter chicken blíží nejvíce „originálnímu“ receptu. Není se co divit, domovinu tu určitě má, jen se přesně neví, který rodinný příslušník ze dvou restaurací, jež se nyní soudí o prvenství této receptury, je opravdu jeho tvůrcem. Variací máslového kuřete existuje bezpočet. Je to dáno především použitým kořením, takže trochu jinou chuť bude mít butter chicken v Kalkatě a jinou v Bombaji. To dillíské je trochu kyselejší, ani sladké, ani slané, se špetkou červeného kašmírského chilli, aby rajčata a máslo v krémově husté, lehce pikantní a jemně dočervena zbarvené omáčce (přidává se zázvor, česnek, pasta z kešu ořechů a koření – kardamom, hřebíček, skořice, koriandr a další, po uvaření se propasíruje) dominovaly. V omáčce jsou pak kousky kuřete, několik hodin marinované ve směsi citronové šťávy, jogurtu, kašmírského chilli, soli, kurkumy, směsi koření garam masala a zázvorové a česnekové pasty a poté připravené v tradiční hliněné peci tandúr.