Tikající bomba energetických nápojů přehlušuje dobré trendy ve zdraví dětí

Pohled na dnes představené výsledky rizikového chování mladé generace nabízí hned několik důvodů k optimismu. Srovnejme například podíl patnáctiletých, kteří si v roce 2002 týdně zapálili alespoň jednu cigaretu, a těch současných: tehdy to byl téměř každý třetí deváťák, dnes ani ne každý desátý. Pozitivní posun vidíme i u konzumace alkoholu: ještě v devadesátých letech platilo, že zkušenost s alkoholem měli za sebou všichni patnáctiletí bez zanedbatelných zhruba tří procent, dnes se mu ve stejném věku úspěšně vyhnula čtvrtina školáků. Potud skvělé zprávy – ačkoli musíme dodat, že u alkoholu jdeme z velmi negativních k trochu méně negativním číslům. Výsledky jsou každopádně nejlepší od devadesátých let, kdy se do celosvětového šetření jedenácti-, třinácti- a patnáctiletých školáků Česko připojilo, aby každé čtyři roky dodávalo informace o tom, čím a jak moc si – zjednodušeně řečeno – tyto věkové skupiny kazí zdraví. Školáci se chovají čím dál zdravěji, i co se týče konzumace ovoce a zeleniny. 

Celé to má jedno velké ale. Opačný trend totiž výzkumníci zaznamenali u energetických nápojů. Oproti poslednímu šetření z roku 2018 vzrostl počet těch, kteří si nápoje opakovaně dávají, z 15 na 22 procent u patnáctiletých chlapců a ze 7 na 15 procent u dívek stejného věku – to je více než dvojnásobný nárůst. 

Na první pohled se to může v porovnání se společensky daleko škodlivějším alkoholem či s cigaretami zdát jako banální kaňka na jinak dobrých číslech. Zprávy z dětských klinik nicméně hovoří trochu jinak. „Boom dětské obezity jde na vrub slazeným limonádám a energetickým nápojům, kdy dítě do sebe dostane až dva kilogramy cukru za měsíc, a to už prostě nevyběhá,“ říká Respektu například primář dětského oddělení ostravské nemocnice a obezitolog Jan Boženský a dodáv