Tanky pro Ukrajinu změnily rovnováhu sil v Evropě

V okamžiku, kdy vlády Německa a Spojených států souhlasily s dodávkami svých nejlepších bitevních tanků Ukrajině, se citelně změnila rovnováha sil v Evropě. Prezident JoeBiden a kancléř Olaf Scholz odráželi ukrajinské požadavky sveřepě celé měsíce. Důvodem byl strach, že výkonná bojová vozidla, jež se vyznačují velkou manévrovací schopností, mohou vést k eskalaci konfliktu. Mezitím však citelně rostla frustrace evropských států, jež jsou nejvíce vystaveny hrozbě přímé ruské agrese, tedy skandinávských zemí, pobaltských států a zemí střední a východní Evropy. Nakonec toho již měli menší spojenci skutečně dost a v působivé demonstraci svých diplomatických schopností přinutili dvě nejsilnější mocnosti Severoatlantické aliance ke kroku, kterého se Biden a obzvláště pak Scholz tolik obávali.

Popsaná epizoda je připomínkou toho, že bezpečnostní aliance není pouze nástrojem, s jehož pomocí mohou nejvýznamnější státy jako Německo nebo USA posilovat s využitím ozbrojených složek menších partnerů svůj vliv. Tentokrát je to tak, že některé menší členské státy a partneři NATO rozumějí ruské hrozbě lépe než právě USA a Německo, jednoduše proto, že liknavost si v žádném případě nemohou dovolit.

Německo a Spojené státy se od počátku války jistě snažily poskytnout Ukrajině dostatek vojenské pomoci, nikoli ale tolik, aby to Ukrajincům umožňovalo vytlačit ruské jednotky ze všech okupovaných oblastí – včetně těch, které Rusko obsadilo v roce 2014. Washington i Berlín po celou dobu vlastně vysílaly stále stejné, rozporuplné signály: Rusko válku nesmí vyhrát, Ukrajina ji nesmí prohrát, pokud si ale budou chtít obránci zajistit mírovou dohodu, budou nejspíše nakonec muset agresorům učinit významné ústupky.