Reforma důchodů podle Mariana Jurečky

Vláda Andreje Babiše měla důchodovou reformu ve svém vládním prohlášení, ale s žádnou nepřišla. Nepřihlásila se ani k návrhu Jany Maláčové z koaliční sociální demokracie – ten označili experti za pokus důchodový systém zjednodušit, ale způsobem, který by podle nich nebyl státem ufinancovatelný.

Hrozbu budoucího nedostatku peněz v důchodovém systému se naopak snaží vyřešit současný návrh vlády Petra Fialy, který představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Česká populace totiž stárne, lidé se dožívají vyššího věku a zvyšuje se také věk, kdy začínají pracovat, odvody do penzijního systému jsou nedostatečné a vybere se méně, než je zapotřebí vyplatit (loni to bylo o čtyřicet miliard korun méně, letos zatím o padesát osm miliard méně). Současná změna sice podle ministra Jurečky každoroční důchodový schodek neodbourá, ale měla by ho udržet na úrovni přijatelné pro rozpočet a neměla by přesáhnout deset procent z celkově vyplácené sumy (příští rok půjde o sedm set miliard korun).

Věk odchodu do důchodu by se měl podle návrhu počítat z předpokládané doby dožití. Po dosažení padesátky by se měli občané Česka – s předpokládaným patnáctiletým předstihem – dozvědět, jak bude pro jejich ročník nastavena hranice odchodu do důchodu. Mezi jednotlivými ročníky by se důchodový věk měl zvyšovat nanejvýš o dva měsíce, což je i současná praxe – z návrhu ale vyplývá, že odchod do důchodu překročí zatím danou nejvyšší hranici šedesáti pěti let.

Lidí, dnes starších 65 let, kteří ještě nejsou v důchodu, se změny výpočtu důchodu nedotknou. Snižování růstu nově přiznaných důchodů pocítí podle Jurečky jen mírně pětapadesátníci až pětašedesátníci, změna se nejvíce dotkne lidí ve věku 45–55 let. Ti už začnou odcházet do důchodu kolem šestašedesáti a důchody jim budou vypočítány z nižšího – a zákonem nově daného – základu. Konkrétní kroky s výpočtem důchodů by se podle Jurečky měly vypilovat do jara 2024, kdy by měl být návrh změn v důchodovém systému poslán do parlamentu.