Koncem tohoto týdne měly EU a Ukrajina na summitu ve Vilniusu podepsat léta připravovanou asociační dohodu, která Ukrajinu přitáhne na evropský orbit, jinými slovy, odpoutá ji od Ruska. Šlo by o největší geopolitickou změnu od pádu železné opony, svým způsobem významnější, než bylo rozšíření EU o postkomunistické státy v roce 2004.
Není divu, že Rusko se změně brání zuby nehty. Ukrajina je pro něj klíčová země, bez níž nemá naději na to, aby se stalo strategickou velmocí rozkročenou mezi Evropou a Čínou. A jde také o historický nárok: koneckonců moderní Rusko vzniklo částečně i na půdorysu středověké Kyjevské Rusi.
Ruský prezident Vladimir Putin tedy udělal hodně pro to, aby Ukrajina dohodu nepodepsala: od blokády ukrajinského zboží až po vyslovení hrozeb všeho druhu. Počátkem listopadu pak Putin svoji aktivitu vystupňoval. Pozval Janukovyče do Kremlu na rozhovor mezi čtyřma očima, který prý trval jedenáct hodin. Co mu říkal, si můžeme jen domýšlet. Výsledek se však dostavil: vláda v Kyjevě koncem minulého týdne zastavila přípravy k podpisu dohody s EU, obnovila rozhovory s Ruskem o ekonomické spolupráci a žádá trojstranné jednání mezi Ruskem, EU a Ukrajinou.
Zda a jak k nim dojde, není zatím jasné. Evropští politici se teď rozčilují nad hrubým nátlakem Moskvy a vztahy mezi EU a Ruskem už dlouho nebyly tak mrazivé. Naděje, že prezident Viktor Janukovyč jen hraje s EU poker a chce s ní vyjednat na poslední chvíli výhodnější podmínky, například finanční pomoc v případě ruské blokády, je spíše mizivá.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
