Víme, že nevíme

„In God we trust, everyone else bring data.“ Tak znělo motto Michaela Bloomberga, který v letech 2002–2013 působil jako starosta New Yorku. V překladu Bloomberg říká, že bezvýhradně věří pouze v Boha. Kdokoli jiný, kdo u něj chce něco prosadit či ho o něčem přesvědčit, by měl přijít vybaven daty. Nejvýrazněji se tato zásada projevila v dopravní politice, kde společně s komisařkou pro dopravu Janette Sadik-Khan dramaticky změnil tvář newyorských ulic. Vybudovali stovky kilometrů cyklostezek, zavedli sdílená kola, z desítek náměstí a dalších míst vyhnali auta a otevřeli je pro lidi. „Na začátku, v průběhu i ve finále hrála hlavní roli data, data a ještě jednou – data,“ řekla mi Sadik-Khan při své nedávné návštěvě Prahy, při které jsme spolu pořídily rozhovor, jenž zanedlouho vyjde v novém speciálu Respektu. Nejprve sbírali a analyzovali podrobné informace o newyorské dopravě a veřejném prostoru, a pak velmi pečlivě měřili dopad změn. Tak se jim povedlo nejen vcelku radikální kroky prosadit, ale následně je i obhájit, protože měli jasný doklad o tom, že fungují.

Na slova Sadik-Khan jsem si vzpomněla u zprávy o tom, že se po deseti letech výpadku obnovuje výzkum sexuálního chování Čechů a Češek (viz článek na str. 23). Start nového výzkumu je samozřejmě nutné pochválit, přesto je šokující, že máme dekádu trvající bílé místo v povědomí o tom, co se děje v tuzemských ložnicích, ale nejen tam – jde také o seznamování, podobu vztahů, vliv technologií a další důležitá témata. 

Není to první ani poslední oblast, ke které nám v Česku citelně chybějí data. Namátkou z poslední doby: nevíme, z jakých důvodů děti nejčastěji nedokončí školní docházku, nemáme přehled o tom, jestli se Česku daří plnit tzv. standardy udržitelnosti, nemáme data o aktuální oblibě hazardu, nevíme, jestli je nárůst míst, kde lze platit pouze hotově, reakcí na zrušení EET… A tak dále a tak podobně. Někdy data nesbírá stát, ale suplují ho neziskové a nevládní organizace. Jindy stát data má, ale nechává je ležet ladem nebo se o ně odmítá podělit s veřejností. Až rozhodnutí Ústavního soudu letos například donutilo Ústav zdravotnických informací a statistiky ke zveřejnění podrobných statistik místních porodnic o počtech císařských řezů a dalších informací o porodech.

Při pátrání po příčinách se lze vrátit k šetření sexuálního chování: výzkum byl přerušen, protože autoři na jeho pokračování nenašli finance. Že o peníze jde až v první řadě, nakonec potvrzují zmíněné neziskovky, které si mohou podobná šetření dovolit jen díky štědré podpoře ze zahraničních zdrojů. S trochou nadsázky je tak možné říci, že své zemi a společnosti o něco lépe rozumíme zejména díky Norským fondům. A utrácet se často nechce ani státu. Jaké jsou následky této situace, pak naznačuje nedávné vyjádření šéfa výzkumné společnosti PAQ Research a člena vládního NERV Daniela Prokopa. Právě zásadní nedostatek dat podle něj brání poradním orgánům, aby státu skutečně efektivně radily. Pokud hledáme další vysvětlení aktuálně diskutované stagnace Česka, tady máme jedno poměrně přesvědčivé.