Teroristické útoky Hamásu proti Izraeli a izraelské vojenské akce v Gaze rozpoutaly bouři kontroverzí ve Spojených státech i v Evropě. Když je zpovzdálí pozoruji, kladu si otázku: Věří dnes ještě vůbec někdo ve svobodu slova?
Útoky 7. října jsem zásadně odsoudil. Myslím si, že ti, kdo se jakkoli staví na stranu Hamásu, jsou slepí ke skutečnosti, že právě toto hnutí bylo zásadním odpůrcem řešení izraelsko-palestinské otázky v podobě dvou samostatných států. Zároveň je však nutné se vypořádat s otázkou, jak se postavit k názorům, které jsou hluboce urážlivé pro kteroukoli z obou stran. Projevy a shromáždění přitom nejsou totéž co zastrašování či vyhrožování, jež naopak představují překážku civilizovaného dialogu.
Slova a zbraně
Donedávna směřovaly největší obavy o svobodu projevu na univerzitních kampusech na obranu konzervativních osobností, jako je Ben Shapiro nebo Condoleezza Rice, proti nimž se pořádaly protesty nebo kteří vůbec nesměli vystupovat. Konzervativní zákonodárci na úrovni jednotlivých států odhlasovali desítky zákonů na ochranu svobody slova v kampusech. Republikáni ve Sněmovně reprezentantů ustavili v roce 2021 Klub na podporu svobody slova v kampusech. Floridský guvernér Ron DeSantis v lednu 2021 prohlásil, že „nejdůležitější legislativní iniciativou“, s níž je potřebné se vyrovnat, je obrana projevu, který vzbuzuje kontroverze.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
