Výstava týdne

Jičín je město pohádek. Do poloviny listopadu výjimečně také město pohádek pro dospělé. Tvorba pětatřicetiletého malíře Martina Mulače je často řazena do neodekadentního proudu a děje se tak i na jeho výstavě Vzkříšení v Regionálním muzeu a galerii v Jičíně. Mulač skutečně po vzoru Charlese Baudelaira i bezmála 160 let po vzniku Květů zla hledá krásu v ošklivosti. Nicméně v době, kdy se společnost vizuálně zcela otrkala, respektive zhrubla na sociálních sítích a dnes na nich dokáže najít povzbuzení do života i v záběrech ohořelých těl okupantů rozličné provenience, by se k Mulačově tvorbě klidně hodil i jiný termín: neorealismus.

Jak kurátorka expozice Kristýna Jirátová správně píše v precizně udělaném katalogu blížícím se záběrem regulérní monografii, Mulačovo dílo nám dává naději, „že na konci tunelu přece jen nemusí být tma“. Ten tunel je ale sakra dlouhý a temný. Ono vzkříšení v názvu výstavy odkazuje k autorově metodě, kdy oživuje mrtvé hrdiny souznící s jeho světonázorem. Ladislava Klímu, Edgara Allana Poea, Arthura Rimbauda, Aleistera Crowleyho, Oscara Wildea či Ivana Martina Jirouse. A taky Josefa Váchala, galerie mimochodem sídlí jen kousek od Studeňan, kde dřevorytec prožil poslední léta svého přeplodného života.

Jejich tváře se opakovaně vynořují z Mulačových obrazů. Tu osamoceně, jindy ve skupinách, jimž autor říká tak jako Klímův kníže Sternenhoch pandemonia. V boschovských scénách se zásadní figury světové kultury stávají uhrančivým kaleidoskopem neodkazujícím jen k chmurné civilizační minulosti (Mulač mezi ně míchá portréty masových vrahů či prostitutek), ale i k současnosti sužované kolektivní úzkostí. V obrazech je všudypřítomná nadsázka, jak ji známe třeba v podání Mulačova současníka Jana Vytisky. Mulačovy vize polonahých dívek, na které zezadu bezostyšně dotírá smrt, žen snažících se ze sebe všemi tělesnými otvory marně dostat žal a frustrace či ztělesněných ďáblů pasoucích se pohledem na svém hrůzostrašném díle – to by byla i na mistra dekadentního folkloru Vytisku příliš silná káva.