Vědět, co je vesnická rvačka 

Slovenská politika je jiná, říkají s oblibou Češi – asi i v rámci smířlivosti, s níž kdysi přijali rozpad federace. A ani v posledních slovenských volbách, které se konaly předminulý víkend, nebylo těžké vidět ve Slovensku cizí zemi s mnoha vlastními problémy, z níž pro Česko žádné velké poučení nekouká. Stačí ale letmý pohled na mapu volebních výsledků a jsme doma. Ta totiž ukazuje oblasti s naprostou dominancí populistického Smeru Roberta Fica a do očí bijící rozdíl v rozhodování velkých měst a zbytku země. To je realita, kterou i Česko dobře zná. Otázka je, co s tím.

Ovlivnit dění 

V poslední době to vypadá jako evergreen každých voleb – připomínky, že je důležité nezapomínat na regiony a investovat do zlepšování života na venkově. Jenže poučení ze slovenských voleb je složitější a spíš ukazuje, že hlasy v malých městech a na venkově se nedají koupit vzývanými investicemi. Naopak největší podporu odlehlejších oblastí získala strana, která byla dlouho u moci a zkvalitňování škol, nemocnic, silnic nebo digitalizaci nezvládla (právě Smer).

Důvodů, proč venkov a malá města volí s oblibou populisty, je tedy zjevně víc. Výzkum s názvem Česká veřejnost po třiceti letech, zveřejněný v roce 2019, přinesl závěr, že kromě příjmu a majetku jsou pro postavení člověka ve společnosti důležité jeho kontakty, vazby a kulturní preference, tedy vkus a způsob trávení volného času. Výzkumníci tehdy upozornili, že pozice člověka ve společnosti (a tedy i jeho spokojenost) úzce souvisí s důvěrou v ostatní lidi a ve společenské instituce. Od ní, ne tolik od kvality asfaltu na trase do krajského města, se odvíjí přesvědčení, zda lze nějak ovlivnit veřejné dění nebo jestli je demokracie nejlepší způsob vlády.