Polské volby budou dramatické do poslední chvíle

Je nakonec jedno, jestli předminulou neděli ulicemi Varšavy procházel milion, nebo sedm set tisíc lidí, jak říkaly různé odhady. Důležité je, že na napjatě očekávaném opozičním pochodu jich nebloumalo sto tisíc, jak uváděla vládní televize TVP. Nebo dokonce šedesát tisíc, jak na čísi radu říkal na mítinku Jarosław Kaczyński, šéf Práva a spravedlnost (PiS), a pak musela vládní strana vysvětlovat, že tak špatný odhad předseda rozhodně neměl a nic takového nikdy neřekl. Expremiérovi Donaldu Tuskovi dva týdny před volbami jeho velký risk každopádně vyšel, a opozice v čele s jeho Občanskou platformou tak mírně zvýšila šance na odsunutí PiS od vlády.

Podobný pochod z června navštívilo půl milionu lidí a opozice z tohoto nadšení žila celé léto, ale její energie začala uvadat a na předvolebních průzkumech to začalo být znát: PiS opět získávala značný, i když na samostatnou vládu stále nedostatečný náskok. Kdyby byla předminulá neděle propadákem, celý opoziční tábor by se z něho psychologicky těžko oklepával. Červnový úspěch se však povedlo ještě překonat a opozice je teď vládě o něco blíž, i když PiS v průzkumech vede a stabilně má mezi 30 a 35 procenty hlasů. Platforma má o několik procentních bodů méně, zbytek stran kolísá kolem hranice deseti procent voličů.

Opoziční vítězství ve volbách konaných 15. října by téměř nevyhnutelně znamenalo koaliční vládu složenou ze středové Občanské platformy, konzervativní Třetí cesty a liberální Levice, což jsou zavedená a čitelná uskupení. Co se programu týče, bylo by to složité, ale možné soužití. Naopak pokud PiS zázrakem drtivě nezvítězí, na samostatnou vládu nedosáhne. Jediným koaličním kandidátem je pak krajně pravicová Konfederace složená z nepředvídatelných a někdy bizarních politických postav. S ní PiS vládnout nechce – a nejde například o jejich protiukrajinské postoje, které v posledních týdnech PiS s chutí přebírá, ale o nevypočitatelnost strany, a tudíž křehkost takového kabinetu.