Opuštěná Arménie se po ztrátě Karabachu odvrací od Ruska

Pokud by ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do Arménie, tamní policisté by ho zatkli a předali do rukou Mezinárodního trestního soudu. Parlament v Jerevanu totiž minulý týden rozhodl o tom, že se země připojí k haagskému soudu, který stíhá vládce Kremlu za válečné zločiny spáchané během ruské invaze na Ukrajinu. Z Putinova pohledu jistě nejde o rozhodnutí, které by ho muselo obzvlášť znepokojovat, ale pro Arménii jde o významný krok, který byl ještě nedávno nemyslitelný. Pro malou zemi na Kavkaze vklíněnou mezi Ázerbájdžán a Turecko byla Moskva v uplynulých třech dekádách hlavním spojencem a zárukou bezpečnosti. Během bleskové zářijové války s Ázerbájdžánem se však Arménie přesvědčila, že už to neplatí: za nečinného přihlížení Ruska přišla o území Náhorního Karabachu.

„Ruské záruky jsou nefunkční, nedokázaly zajistit arménskou bezpečnost,“ řekl premiér Nikol Pašinjan poté, co Ázerbájdžán při ofenzivě trvající pouhých 24 hodin dobyl sporné území, které si nárokují obě země, ale posledních třicet let ho ovládala Arménie. A ze ztráty území a vyhnání více než sta tisíc obyvatel obvinil kromě Baku také přítomné ruské mírové jednotky, jež anexi odmítly zabránit.

Historicky velmi blízké vztahy mezi Jerevanem a Moskvou pomalu vychládaly už v posledních pěti letech – právě během vlády premiéra Pašinjana, kterého do čela země vynesly mohutné protesty v létě 2018. Původní profesí novinář bývá označován za prozápadního a protiruského. Sám tuto nálepku vždy odmítal s tím, že na geopolitické orientaci země se nic nemění. Na jednu stranu ujišťoval Moskvu, že jeho země nestojí o členství v EU nebo NATO, zároveň odmítal, aby se země připojila k ruské alternativě, již představuje Eurasijská ekonomická unie.