Je Česko exot V4?

Prezident Petr Pavel minulý týden přednesl svůj první projev v Evropském parlamentu. Bylo to první vystoupení tuzemské hlavy státu za posledních deset let, což už samo o sobě vzbudilo pozornost zahraničních politiků i novinářů. Média v této souvislosti připomněla, že na půdě Evropského sněmu se naposledy v roce 2013 objevil Miloš Zeman, aby z prezidentského postu zkritizoval steak v parlamentní kantýně. Pavlova přítomnost ve štrasburském sídle je ale pozoruhodná z jiného důvodu. V projevu podpořil Ukrajinu, varoval před populismem a dezinformacemi a přimlouval se za rozšíření Unie. 

Nic neobvyklého, ale vzhledem k regionu, který český prezident reprezentuje, není podobné vystoupení považováno za samozřejmé. Čerstvé výsledky parlamentních voleb na Slovensku ukázaly sílu hnutí Smer Roberta Fica, který čelí podezření z napojení na zločinecké struktury a kvůli svému autoritativnímu stylu nemá v Evropě úplně dokonalou pověst. Kritice dlouhodobě čelí i lídři Polska a Maďarska a Pavel je dnes v rámci „problematické“ střední a východní Evropy více než kdy jindy vnímán jako „západní“ spojenec.

Uklidnit a oddělit

Robert Fico během předvolební kampaně hlásal, že „pokud bude strana Smer ve vládě, nepošleme na Ukrajinu ani jeden jediný náboj“. Americké Financial Times jeho politické vítězství po sečtení hlasů shrnuly titulkem „Bývalý premiér se pokusí sestavit koalici, která může podkopat pomoc Evropské unie Kyjevu“. Zhmotnění Ficova prohlášení by totiž představovalo další ránu do už tak křehké unijní „jednoty“ v postoji vůči ruské agresi na Ukrajině.