Hlavně nic nejíst!

Jedna tableta a pasta z tuby – a z bublajícího talíře se magicky vynořují klobása, chlebíček, dort. Jedno se proměňuje ve druhé a na konci je z toho průhledné želé zvané amarouny. Symbol československého sci-fi seriálu Návštěvníci, od jehož premiéry uplyne na začátku listopadu čtyřicet let. Výprava vědců v něm putuje z roku 2324 do roku 1984, aby zachránila sešit geniálního vědce s plánem na přemisťování kontinentů – a s ním i budoucnost Země ohrožené řítícím se objektem.

Amarouny představovaly ve zkratce vyspělost lidstva – čistou, výživově vyváženou stravu. Zázrak (socialistické) vědy. Na talíři se může chvíli zmítat přízrak přepálených tuků, ale nakonec strávníci dostanou hmotu zbavenou všech „nežádoucích vlastností“. Nemalou část pobytu pak také tráví tím, že se stravě z minulosti paranoidně vyhýbají. „Hlavně nic nejíst,“ opakuje vedoucí výpravy.

Jídlo ve sci-fi seriálech a filmech není jen něco, co se konzumuje, aby člověk přežil. Stává se lakmusovým papírkem stavu civilizace; metaforou i nositelem zpráv. Utopie jsou vize ideální budoucnosti, kdy svět bude lepší. Což v osmdesátých letech znamenalo celoplanetární jednotu bez válek, nedostatku, přelidnění i antagonismů studené války. V tomto duchu budoucnost vykreslují i Návštěvníci z koprodukce ČSSR a západního Německa. Lidstvo žije v harmonii, na niž dohlíží Světová rada, a vše řídí Centrální mozek lidstva.