Planeta K2-18b a život

Oceán daleko hlubší než na Zemi, žádné pevniny, atmosféra tvořená převážně vodíkem – s malým množstvím vodní páry – a obrovská gravitace. Tak to může vypadat na planetě K2-18b vzdálené asi 120 světelných let od Země, obíhající kolem malé chladné hvězdy v souhvězdí Lva. Planetu objevenou v roce 2015, která se nachází v obyvatelné zóně, tedy tak daleko od své hvězdy, aby na ní teoreticky mohla existovat kapalná voda, teď znovu prostudoval nový Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Nabídl výsledky patřící k tomu nejzajímavějšímu, co se o planetách u jiných hvězd než Slunce dosud zjistilo.

V atmosféře planety podstatně větší a hmotnější než Země detekoval Webbův infračervený teleskop metan a oxid uhličitý a naopak nezjistil žádný čpavek – což je kombinace, která by mohla svědčit o přítomnosti života. Kromě toho výsledky naznačují, že v ovzduší může být i dimethylsulfid, sirná sloučenina, která na Zemi vzniká pouze díky organismům, hlavně mořskému planktonu – a také při průmyslových procesech, tedy činností člověka. Přítomnost dimethylsulfidu však budou muset potvrdit další pozorování.

V naší Sluneční soustavě podobný svět jako K2-18b, tedy planetu o velikosti mezi Zemí a Neptunem s vodíkovým ovzduším, nenajdeme, ve vesmíru ale mohou být hojné. „Náš objev zdůrazňuje, jak důležité je při hledání života v kosmu počítat s nejrůznějšími nezvyklými prostředími,“ řekl NASA vedoucí výzkumu, astronom Nikku Madhusudhan z Univerzity v Cambridgi. 

Pozorování získaná studiem infračerveného světla hvězdy procházejícího atmosférou planety zatím nejsou důkazem o přítomnosti života. Zmíněná kombinace látek v ovzduší mohla vznikat i přirozeně, planeta navíc může být příliš horká na to, aby na ní existoval kapalný oceán. A existují i další pochybnosti: „Myslím, že život ke svému vzniku potřebuje kamennou planetu typu Země,“ říká astrochemik Martin Ferus. Jak přesně se život rodí, nevíme, podle Feruse je ale možné, že k základním podmínkám patří existence souše, na které jsou vysychající laguny s organickými látkami, sopky, krátery po dopadech asteroidů a minerály, jejichž povrch a poréznost byly pro chemii prvotního života klíčové.